Ministři zahraničí členských zemí NATO obvinili Moskvu z pokračující snahy o záměrnou destabilizaci východu Ukrajiny. V jejich prohlášení se píše o ruských dodávkách tanků, protiletadlových systémů a dalších těžkých zbraní ukrajinským separatistům a o ruských vojenských aktivitách, které jsou v rozporu s mírovými dohodami z Minsku.
"Ruské akce podkopávají bezpečnost Ukrajiny a mají vážné důsledky pro bezpečnost celého euroatlantického prostoru," uvedli ministři v prohlášení po dnešním jednání, kterého se prostřednictvím telemostu zúčastnil také šéf ukrajinské diplomacie Pavlo Klimkin. Obavy podle šéfů diplomacií aliančních zemí vzbuzují i ruské plány na další posilování vojenské přítomnosti v Černém moři. Také to má potenciál ovlivnit bezpečnost v oblasti.
Rusko má podle ministrů aliančních zemí dodržovat své závazky z dohody v Minsku včetně stažení svých sil a vojenského vybavení z ukrajinského území. To by mělo umožnit funkční sledování ukrajinsko-ruské hranice a přispět k diplomatickému řešení konfliktu, které by respektovalo ukrajinskou územní celistvost, suverenitu a mezinárodně uznané hranice.
Podle generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga se Kyjev dohody z Minsku plnit snaží. "Ale Rusko a separatisté nikoli. Žádáme Rusko, aby dodržovalo své závazky," řekl novinářům.
Země NATO opět odsoudily ruskou anexi poloostrova Krym i tamní zhoršující se humanitární situaci. Zopakovaly, že neuznávají proruskými separatisty zorganizované hlasování, vůči kterému Moskva vyjádřila "respekt".
Naopak říjnové parlamentní volby na Ukrajině jsou podle aliance dokladem odhodlání Ukrajinců pokračovat na cestě ke svobodě a demokracii, k budoucnosti zakotvené mezi demokratickými státy Evropy. Spojenci podle prohlášení ministrů budou Ukrajinu dál podporovat. "Přes trvající ruský tlak si lidé na Ukrajině vybrali," poznamenal Stoltenberg.
Generální tajemník NATO připomněl, že už fungují čtyři svěřenecké fondy, na nichž se v září aliance dohodla na summitu. Z těchto peněz NATO pomáhá Ukrajině s reformou systémů vojenské logistiky, spojení a počítačové techniky, kybernetickou obranou. Peníze také slouží na podporu ukrajinských vojenských veteránů.
Šéfka evropské diplomacie Federica Mogheriniová při příchodu na jednání v centrále NATO připomněla, že EU už spustila svou misi zaměřenou na podporu reforem ukrajinského civilního bezpečnostního sektoru, tedy policie a justice. Unie podle ní také podporuje další ukrajinské reformy v oblastech, jako je hospodářství, vláda práva či boj s korupcí.
Podle českého ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka je vláda zákona, dobré vládnutí, boj s korupcí a decentralizace země tím nejdůležitějším, co nyní musí Ukrajina udělat. Nová ukrajinská vláda je podle něj dost silná na to, aby se do těchto změn pustila, a je si této nutnosti vědoma. "Je tu stále riziko, že se bohužel může zopakovat, co jsme viděli v minulosti - selhání politických elit a neschopnost transformovat zemi," varoval český ministr.
