WikiLeaks
NATO: Ruští vojáci nemůžou bojovat v noci
18.02.2011 07:30 Analýza
Dokumenty americké diplomacie zveřejněné WikiLeaks odhalují velké slabiny ruské armády. Projevily se v srpnu a září roku 2009, kdy Rusové pořádali jedny z největších vojenských manévrů od pádu železné opony. Podle hodnocení diplomatů USA byly výsledky cvičení katastrofální.
Účastníci manévrů si vyzkoušejí vzájemnou součinnost při neutralizaci ozbrojených konfliktů a likvidaci teroristických skupin, oznámilo předem ministerstvo vnitra Ruské federace.
Několik týdnů trénovalo celkem 33 tisíc vojáků při manévrech "Lagoda 2009" a "Zapad 2009" útočné a obranné vzdušné operace, výsadky obojživelných vozidel, překračování řek, simulované počítačové útoky či vedení raketové války.
Vedle ničení teroristů chtělo vrchní armádní velení také zjistit, kde jsou slabá místa ruské armády, která odhalila gruzínská válka roku 2008. Výsledek byl pro ruskou generalitu údajně zdrcující.
Tajné dokumenty NATO naznačují, že ruská armáda je v ještě horším stavu, než onehdy přiznal a kritizoval tehdejší prezident Vladimir Putin. Rusové označili navenek rozsáhlé manévry "Lagoda 2009" a "Zapad 2009" jako sérii menších, na sobě nezávislých cvičení. Tak Moskva obešla Vídeňské úmluvy, podle nichž měla na zmíněná cvičení pozvat pozorovatele NATO.
Severoatlantická aliance ale pomocí tajných služeb a satelitů sledovala vojenské hrátky Rusů velmi pečlivě.
Členové rady NATO se 23. listopadu 2009 nechali na briefingu o věci zevrubně informovat. Setkání konstatovalo, že na manévrech bojovali Rusové hlavně sami se sebou:
Achillovy paty ruské armády
- Cvičení demonstrovalo, že Rusko má jen omezené schopnosti ke společným operacím s vojenským letectvem a je nadále závislé na staré nedokonalé výzbroji.
- Rusové nemůžou operovat za každého počasí, hlavně v noci, a chybí jim strategické přepravní kapacity.
- Ruská armáda není schopná "network centric warfare (NCW)", tedy útoků, vojenských operací koordinovaných v rámci komunikačních sítí.
- Armáda trpí nedostatkem "kamarádství" a stárnoucím důstojnickým sborem, jemuž se nedostává flexibility. Vojsko má personální slabiny.
Ačkoli manévry ukázaly, že ruská armáda byla vyzbrojena na malé či střední konflikty ve svých západních oblastech, dospělo NATO k závěru, že vojensky se země potýká se velkými problémy.
Rusko podle aliance není schopné reagovat současně na dva menší konflikty na různých místech současně a není schopné vést velké konvenční operace.
Slabosti protivníka a jeho nepřesvědčivé představení během manévrů ale nevyvolaly v bruselské centrále NATO uspokojení nebo uvolnění. Spíše naopak. Západní stratégové se obávají, že nedostatky v možnostech konvenčního vedení války vedou k tomu, že Rusko zůstává nadále závislé na jaderných zbraních, dokonce i v místních a regionálních konfliktech.
Současně Rusko svými obřími manévry dosáhlo dočasně dalšího cíle, jímž je vnitřní štěpení NATO. Řada východoevropských členů aliance byla rozhořčena vlažnou reakcí NATO na cvičení ruské armády.
Mimo jiné proto, že manévry v okolí Leningradu měly za cíl odrazil simulovaný útok z Polska a Litvy. A to i za použití taktických jaderných zbraní. Už jen výchozí situace manévrů byla pro NATO provokací, poznamenává v tajné depeši americký vyslanec u aliance Ivo Daalder.
Litva a Norsko se domnívaly, že cvičení by se mělo odrazit ve vojenském plánování NATO. Polsko, Česká republika, Rumunsko a země Pobaltí přišly dokonce s dokumentem, v němž žádaly intenzivnější dialog v rámci NATO. Estonsko citovalo z přísně tajného aliančního dokumentu MC-161, podle něhož bude Rusko nadále testovat důvěryhodnost a soudržnost aliance, včetně společné obranné klauzule. Podle ní se útok na jednoho člena NATO považuje za útok na celý pakt.
Dlouhý nos vyslance Rogozina
"Mnozí členové aliance kritizovali selhání NATO reagovat přiměřeně na ruský vojenský pohyb, který měl podle jejich názoru otřást členy," uvádí se v jedné z depeší vyslance USA u NATO z roku 2009.
O měsíc později na společné Radě NATO - Rusko se aliance vyjádřila k informacím Rusů o manévrech kriticky. Přítomný ruský velvyslanec Dmitrij Rogozin sice svým partnerům předal o cvičení zprávu, ale podle Dalder v ní nebyly žádné relevantní informace.
Rogozin navíc přešel do protiútoku a kritizoval ty členy aliance, kteří vyjádřili obavy nad ruskými úmysly.
Reakce na ruské manévry měly podle Rogozina "nádech studné války". Celá diskuse na toto téma je podle něj "nesmyslná" a západní média o něm prý informovala "štvavým způsobem".
Dalder v depeších zveřejněných WikiLeaks poněkud rezignovaně konstatoval, že NATO se se svou kritikou u Rogozina nedokázalo prosadit. O něco později odložili Rusové projekt na oživení Rady NATO - Rusko ad acta.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.