Přepis vzkazů
"Preferuji dušení, nejsem sadista." Kanibal píše oběti
19.05.2011 13:05
"Dobrovolná smrt je můj koníček." Matej Čurko, pravděpodobný vrah a kanibal z východního Slovenska, sliboval mladé dívce bezbolestnou a bezproblémovou smrt. Chtěl prý pomáhat sebevrahům, a podle všeho tak skutečně učinil.
Televize Prima získala přepisy jejich internetové komunikace z policejních zdrojů. Čurko dvacetileté Lucii Uchnárové vysvětloval svou úchylku i plán, jak jí pomůže ze světa. Dívka už dlouho předtím trpěla depresemi, uvažovala o sebevraždě a několikrát se o ni pokusila. Roku 2008 chtěla nahá skočit z budovy školy, ještě jí to však rozmluvili.
16. srpen 2010, dva týdny před smrtí
Lucia: Dnes jsem v telce viděla další dvě sebevraždy. Jak se nějaký dědek utopil v nádrži s vodou a druhý se oběsil. Dělám ve zdravotnictví a přemýšlím nad léky, ale to není spolehlivé.
Čurko: Jestli chceš zemřít, za určitých podmínek bych ti dokázal pomoct. Dobrovolná smrt je můj koníček.
Lucia: Jestli se ti chce, tak fajn. Napiš podrobnosti!
Čurko: Přišla bys za mnou a zašli bychom hlouběji do lesa. Dal bych ti hypnogen a až bys usnula, tak bych tě udusil. Vidět smrt zblízka mě vždy lákalo.
Pak se dohadovali, kde vraždu provést. Čurko trval na lesech u Kysaku, které dobře zná a mohl by si tam dopředu připravit náčiní.
31. srpen, tři dny před smrtí
Čurko: Tak co, máš ještě zájem?
Lucia: Zní to krásně.
Čurko: Mně je jedno, kdo jsi, jaké pohlaví, nemám v úmyslu tě znásilňovat. Jsem jen úchyl, kterého vzrušuje smrt. Chci ji cítit, dotýkat se umírajícího těla.
Lucia: Toho se bojím, že bych ještě utrpěla něco jiného, než stanoví naše dohoda.
Čurko: Sex nebude, ani předtím, ani potom. Už jen proto, že zanechává DNA, nevyvratitelný důkaz. A nebude ani žádné zohavování a podobně, nejsem sadista. Chci jen smrt, proto preferuji dušení. Je při něm přímý kontakt.
Lucia: Za chvilku budu stejně mrtvá, tak to nikomu stejně nebudu moct říct. A věř, že mám teď takovou depku, že tě obdivuju a jsi pro mě něco jako úplně... wow, že se najde někdo, jako jsi ty.
Čurko: Beru to jako službu sebevrahům, aspoň nebudou trpět.
Lucia (ptá se na další vraždy): A jak to probíhalo?
Čurko: Tak, jak slibuju. Snědí se léky, zhruba dvacet minut trvá, než člověk přestane reagovat a je v bezvědomí. Přibližně pět minut dušení, dokud nepřestanu cítit tep. Pro jistotu propíchnu srdce, abych nepohřbíval zaživa.
Obdobnou smrt Čurko sliboval Švýcarovi, který ho ohlásil policii. Vrah nakonec policejní léčku odhalil a začal střílet, policisté palbu opětovali. Na následky zranění v nemocnici Čurko zemřel.
36 hodin před smrtí
Lucia: A kolik jsi jich zabil? Uspokojilo tě to? Kolik jich bylo?
Čurko: Uspokojilo. Jméno ti nepovím, ani počet. To ode mě nemůžeš chtít. Povím ti to ve chvíli, kdy budeme spolu a tobě zůstane posledních 20 minut života. Garantuji ti bezbolestnost. Nikdy jsem nemusel nikoho svazovat.
Lucia: Jsem přesvědčená o tom, že chci umřít. Mě přesvědčovat nemusíš, ale čím víc o tom přemýšlím, tím víc se bojím. Ta myšlenka je tak krásná. Zemřít. Ale bojím se.
Čurko: Nemusíš mít strach, nebudeš první. Je to vyzkoušené, pokecáme dvacet minut o čemkoli, ty najednou odpadneš a usneš. Není to, jako když stojíš v okně, díváš se dolů a rozmýšlíš, jestli skočíš. Nesnáším pláč, křik a strach.
Lucia: Nechci se vzbudit někde v nemocnici. To bych nepřežila, to bych se radši oběsila na vlastních vlasech. - Chci hodně léků, abych se aspoň přiotrávila a abych se nevzbudila, když nebudeš škrtit. A jak mě budeš škrtit?
Čurko: Neškrtím rukama. Zakryji nos a ústa, víc se mi to líbí než škrtit krk. A věř mi, doposud se nikdo nevzbudil. Nemám zájem zabíjet lidi, když jsou při vědomí, nesnáším pláč, křik, strach.
16 hodin před smrtí
Čurko: Nejdřív můžu v pondělí. Tak můžeme v Kysaku. Podívám se ti na spoje. Nejpozději kolem deváté bys byla ukončená. V Kysaku pak půjdeme necelou hodinku pěšky lesem. Vem si vhodnou obuv, už mám připravené i nářadí.
Lucia: A ty to máš před prací, nebo si vezmeš dovolenou?
Čurko: Ano, vezmu si dovolenou. Už ji mám vyřízenou.
Lucia: Já doufám, že nejsi nějaký můj zachránce.
Čurko: A jak ti mám dokázat, že jsem tvůj vrah a ne tvůj zachránce? To ti mám do pr**le poslat fotku té ženské, co jsem zapíchl, jako důkaz, že jsem vrah?
Lucia: Dobře, jsem zvědavá.
GPS stopa
Zatím Čurkovi policisté připisují čtyři zmizení. Těla dvou žen policisté nalezli díky souřadnicím ve vrahově GPS navigaci, v mělkém hrobu u obce Kysak. Poblíž měl i ukryté nářadí. "Identifikovali jsme mělký hrob se dvěma pochovanými těly přikrytými fólií. Určili jsme, že jde o dvě osoby ženského pohlaví, kterým byly odděleny časti těl," oznámil na tiskové konferenci policejní ředitel Jaroslav Spišiak.
Jednoznačně však nepotvrdil, zda muž podezřelý z vražd obou žen jejich maso či orgány také konzumoval. Oblečení jedné by odpovídalo Lucii Uchnarové, čeká se na testy DNA. Druhé tělo by podle mohlo patřit třicetileté Eleně Gudjákové z Oravského Veselého. Ta zmizela loni v červenci a v počítači prý naposledy hledala výraz "Kysak".
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.