Prapor 350 ruských výsadkářů dnes uskutečnil úspěšný výsadek z letounů IL-76 a přistál na ostrově Kotělnyj v Severním ledovém oceánu. O 15 minut později následoval shoz zásob a vojenské techniky za pomoci speciálních řiditelných padáků. Oznámily to ruské tiskové agentury s tím, že šlo o první hromadný výsadek parašutistů a bojové techniky v Arktidě v ruských dějinách.
Parašutisté podle plánu cvičení neustále čelili palbě protivníka, přesto však během 40 minut dokázali ovládnout letiště i zlikvidovat mobilní skupiny nepřítele. Během necelé hodiny byli s to na dobytém letišti přijímat letouny s posilami a těžkou technikou, uvedl mluvčí výsadkových sil, podplukovník Jevgenij Meškov.
Ruští představitelé dali už několikrát najevo, že jsou odhodláni i silou prosadit ruské zájmy v Arktidě, zejména ruské nároky na přírodní zdroje. Ve sporech o ně učiní letos Rusko významné kroky k vojenské ochraně oblastí Arktidy. Jak už loni oznámil Vladimír Putin, ruská armáda rozmístí v Severním ledovém oceánu svou první jednotku.
Prezident dodal, že roku 2013 se začalo s obnovou sedmi letišť v Arktidě, která se hlavně z finančních důvodů po rozpadu Sovětského svazu zrušila a od té doby se nepoužívala. Letos se podle Putina uzavřou dohody na výstavbu dvou dalších arktických letišť.
Putin poděkoval těm, kdo se zatím podílejí na obnově vojenské základny na Novosibiřských ostrovech, jež leží mezi Mořem Laptěvů a Východosibiřským mořem. Vojáci s rudou hvězdou ji opustili roku 1993.
Tento poloostrov má klíčovou polohu při kontrole Arktidy, zdůraznil Putin. Jeho výroky následovaly krátce poté, co Kanada oznámila, že uskuteční vlastní kartografické měření mořského dna Arktidy, aby zpochybnila nároky Ruska na lví podíl v této oblasti.
Moskva chce v příštím roce požádat OSN o změnu hranic v oblasti Arktidy tak, aby získala právo využívat tamní přírodní bohatství.
Ottawa chce navíc letos uskutečnit rozsáhlý průzkum Lomonosovova hřbetu, který je dlouhý zhruba 1800 kilometrů a táhne se z kanadské strany přes Grónsko k Novosibiřským ostrovům.
Územní spory o tento podmořský hřbet mají velký význam v otázce rozšíření výlučných hospodářských zón Kanady, Dánska a Ruska. Spory se však nevedou o území jako taková, ale hlavně o ropu, plyn a další nerostné bohatství, jež už v Arktidě bylo objevena nebo na své objevení teprve čeká.
Kvůli obtížným přírodním a tvrdým klimatickým podmínkám však není rentabilita dobývání těchto zdrojů ještě zdaleka zajištěna.
Například podle Geologické služby USA se v regionu za polárním kruhem nachází kolem 30 procent zatím neobjevených světových zásob plynu a 13 procent ropy.
Tyto zdroje jsou pro Rusko životně důležité, aby si dokázalo dlouhodobě udržet svůj hospodářský rozvoj.
Podle Ministerstva přírodních zdrojů a ekologie (Minprirody) Ruské federace byly zásoby fosilních surovin, kterými Rusko disponovalo roku 2012, dostatečné pro potřeby domácího hospodářství na následujících 30 let.
Loni na Novosibiřské ostrovy dorazila flotila deseti válečných lodí v čele s chloubou Severní flotily, raketovým křižníkem na jaderný pohon Petrem Velikým. Cestu jím razily tři ledoborce. Vojáci na místě, kde vládnou mrazy až minus 50 stupňů Celsia, vybudovali provizorní tábor.
Výroky Kremlu o vojenské přítomnosti v Arktidě slouží podle ruských expertů zajištění hospodářských zájmů a bezpečnosti firem, jež tam pracují a budou pracovat. Nebezpečí vojenského charakteru se zatím v Arktidě nevyskytují, míní vojenský pozorovatel Dmitrij Litovkin.
Vyslání jednotek do polárních oblastí podle něj cílí na odvrácení možných budoucích nebezpečí souvisejících s územními spory. Stát v tomto směru vytvoří potřebnou platformu. Jen stát může například Gazpromu zaručit, aby mu nebránili v těžbě v té které oblasti, vysvětluje Litovkin. V Arktidě se nacházejí ropná naleziště jako třeba Stockmannovo pole, na něž si dělají nároky současně Rusko a Norsko.
Strategicky důležité jsou i cesty, které jednou povedou oblastí dnešní Arktidy. Jde třeba o mořské spojení mezi Evropou a Asií. Po této trase se dopravuje například nikl.
Citovaný ruský expert se nicméně nedomnívá, že by územní půtky o severní polární oblasti mohly vyústit ve válečný střet. "Ruské vedení vychází z toho, že ruský vojenský potenciál je dostatečně odstrašující na to, aby zabránil ozbrojenému konfliktu," uvedl ve své on-linové verzi ruský list "Gazeta.ru".
Nároky na arktiský region vznáší kromě Ruska i Kanada, USA, Norsko a Dánsko.
Ostrov Kotělnyj, na němž se uskutečnil čerstvý obří výsadek ruského vojska, je součástí Novosibiřských ostrovů.
