Ruští důchodci, kteří po odchodu do penze již dále nepracují, mnohem více pijí a propadají depresím, než jejich pracující vrstevníci. Vyplývá to ze zprávy hlavní geriatrické lékařky ruského ministerstva zdravotnictví Olgy Tkačevové.
"Výzkumy ukázaly, že spotřeba alkoholu nepracujících mužů je skoro třikrát vyšší a příznaky deprese bývají téměř pětkrát častější," uvedla expertka. Alkoholismus je u nepracujících důchodců téměř třikrát častější než u pracujících a "skutečná deprese" dvakrát častější.
Zmíněný výzkum se týkal žen ve věku od 55 do 64 let a mužů ve věku 60 až 64 let. V Rusku ženy odcházejí do důchodu v 55 a muži v 60 letech, vláda však nedávno navrhla postupně zvýšit tuto hranici na 63 let u žen a na 65 let u mužů. Odezva veřejnosti je ale velice negativní. Podle průzkumů je 90 procent společnosti proti. Kreml tedy raději dává najevo, že prezident Vladimir Putin nemá s penzijní reformou nic společného. Přesto podle průzkumů Putinova popularita klesla na nejnižší úroveň od - ruskou veřejností oceňované - anexe Krymu v roce 2014.
"U starších lidí jsou příznačné deprese, pocity osamění a nepotřebnosti, z čehož se pokoušejí vyléčit alkoholem, prášky na spaní a antidepresivy," vysvětlil hlavní psychiatr ministerstva zdravotnictví Jevgenij Brjun jev, který označil za "sociální osiření".
Ministryně zdravotnictví Veronika Skvorcovová již dříve prohlásila, že penzijní reforma prodlouží profesně aktivní věk Rusů, a tím jim i prodlouží život. Stejný názor zastává také ministr práce Maxim Topilin, podle kterého se má penzijní věk žen a mužů přiblížit hlavně proto, že Rusky žijí v průměru výrazně déle než Rusové.
