Obama: Ruská agrese je hrozbou. Důkazem je i sestřelení MH17

Americký prezident Barack Obama znovu ostře kritizoval Rusko za jeho politiku vůči Ukrajině. Mluvil o "ruské agresi", která je podle něj hrozbou pro celý svět. Ve svém projevu na Queenslandské univerzitě v australském Brisbane, kam přicestoval na summit skupiny G20, šéf Bílého domu rovněž varoval před nebezpečími, která by mohla zmařit pokrok asijských zemí. Mezi nimi jmenoval severokorejský jaderný a raketový program, územní spory a potlačování lidských práv. Obama také oznámil, že Spojené státy dají tři miliardy dolarů do mezinárodního fondu, který má pomoci chudým zemím vypořádat se s dopady klimatických změn. V neděli budou s Obamou jednat o ukrajinské krizi evropští vůdci.

"Investujeme tři miliardy dolarů do Zeleného klimatického fondu na pomoc rozvojovým zemím, aby mohly lépe čelit klimatickým změnám," sdělil Obama.

V souvislosti s konfliktem na východní Ukrajině americký prezident prohlásil, že "ruská agrese je hrozbou pro svět, jak jsme viděli při sestřelení letu MH17". Západ obviňuje Rusko z podpory proruských separatistů bojujících na východě Ukrajiny. Podle některých zdrojů pocházela z ruského území i zbraň, jíž bylo v červenci v této oblasti sestřeleno malajsijské letadlo s 298 lidmi na palubě. Ze zničení boeingu se navzájem obviňují ukrajinské vládní síly a povstalci. Obama projevil soustrast příbuzným desítek Australanů, kteří při pádu letadla zahynuli.

Poradce ruského prezidenta Vladimira Putina Jurij Ušakov novinářům v Brisbane řekl, že Moskva nemá podíl na nejnovějším stupňování vojenských aktivit na jihovýchodní Ukrajině a že podporuje realizaci zářijových mírových dohod z Minsku.

Americký prezident ve svém proslovu dále zdůraznil, že USA jsou tichomořskou mocností, která je věrná svým asijským spojencům a která nebude tolerovat zastrašování malých národů. Asijské a pacifické státy si musejí vybrat mezi "konflikty a spoluprací", konstatoval Obama. Kromě zbrojních programů KLDR přitom poukázal i na teritoriální spory Číny s jejími sousedy.

Na podzim roku 2011 zveřejnil Washington novou zahraniční strategii, podle níž měly USA upustit od vleklých, nákladných válek v Iráku a Afghánistánu a přesunout ohnisko zájmu do ekonomicky nejdynamičtějšího regionu světa - Asie a Tichomoří. Chystané posílení americké vojenské přítomnosti v oblasti mělo vyslat jasný vzkaz Severní Koreji, hrozící jadernými zbraněmi, i rozpínající se Číně.

"Vůdčí role USA v asijsko-pacifickém regionu bude vždy hlavním zájmem mé zahraniční politiky," prohlásil Obama. "Jakýkoli efektivní bezpečnostní řád v Asii však nesmí být založen na sférách vlivu, na nátlaku a zastrašování malých národů velkými, ale musí být vystavěn na spojenectví vedoucím k bezpečnosti, dodržování mezinárodních práv a mírovému řešení konfliktů," dodal.

Sankce EU vůči Rusku

Ministři zahraničí států Evropské unie se sejdou v pondělí, aby zhodnotili situaci na Ukrajině a rozhodli o případných dalších krocích vůči Rusku, včetně nových sankcí. Uvedl to předseda Evropské rady Herman Van Rompuy. Van Rompuy se tak vyjádřil na summitu skupiny G20. Evropští vůdci budou v neděli na okraj vrcholné schůzky v Austrálii jednat o ukrajinském konfliktu s americkým prezidentem Barackem Obamou.

"Rusko musí použít veškerý svůj vliv na (proruské) povstalce (na východní Ukrajině), aby byla zajištěna realizace (mírových) dohod z Minsku," řekl Van Rompuy před novináři. "Rusko musí zastavit příliv zbraní a vojáků ze svého území na Ukrajinu a musí stáhnout ty, kteří jsou tam již přítomni," dodal. Ukrajinská prozápadní vláda a NATO obviňují Rusko, že posílá vojáky a zbraně do východoukrajinských oblastí na pomoc proruským separatistům. Boje si od dubna vyžádaly přes 4 tisíce obětí.

"Ministři zahraničí v pondělí zhodnotí situaci (na Ukrajině) a projednají možné další kroky. Chtěl bych zopakovat, že EU je nadále přesvědčena, že tato krize může být vyřešena pouze diplomatickou cestou. Budeme dál využívat všechny diplomatické nástroje, které máme k dispozici, včetně sankcí," prohlásil Van Rompuy.