Obří požár v Moskvě způsobili lajdáčtí sovětští svářeči

Za nedělní výbuch plynovodu v Moskvě, který se změnil v největší požár v ruské metropoli od konce druhé světové války, může lajdácká práce sovětského svářeče z roku 1976, který tehdy potrubí spojoval. K tomuto předběžnému závěru došli odborníci po ohledání místa neštěstí, kde vznikl kráter o průměru přes čtyři metry.

Odborníci navíc nemohou vyloučit možnost opakování havárie obdobného rozsahu i v jiných částech Moskvy, uvádí dnes ruský informační server Zagolovki.

"Potrubí plynovodu bylo svařeno naprosto fušersky. V místě, kde roura o průměru jeden metr zahýbala, byl tento záhyb proveden navařením zúženého úseku o průměru pouhých sedmdesát centimetrů, aby jako další pokračování zase byla navařena metrová roura," shrnul poznatky odborníků moskevský starosta Jurij Lužkov.

"Jakékoli zúžení a jakékoli odbočení jsou pro plynovodní potrubí velmi nepříznivou věcí," dodal s tím, že spojení těchto dvou faktorů vytvořilo potenciální kritický bod. "Zatím nelze vyloučit, že svůj podíl může mít i výkyv tlaku plynu," dodal.

Plynovody bez záruky

Technické předpisy na svařování plynovodů se od roku 1976, kdy se pokládal tento rozvod v Jezerní ulici v jihozápadní části Moskvy, již v Rusku podstatně změnily. "Pokud lze věřit odborníkům, tak se změnily k lepšímu," podotýká jízlivě deník Moskovskij komsomolec.

Záruky ani dnes totiž odborníci nedávají. Ačkoli v současnosti se už kvalita svarů potrubí povinně prověřuje rentgenem i dalšími metodami, žádná nemůže poskytnout stoprocentní jistotu, že nedojde k mimořádné události. Každý z dotázaných znalců připustil, že opakování výbuchu s požárem jako 10. května je možné i kdykoli v budoucnu.

Moskevské kmenové rozvody plynu jsou staré v průměru 27 let, plánovaná životnost technických systémů je 33 let; po této době by měly být všechny vyměněny.

Při nedělím nočním výbuchu šlehaly plameny až do dvousetmetrové výšky, na místě zasahovalo 40 hasičských týmů. Oheň se podařilo zkrotit až po 15 hodinách. K obětem na životech naštěstí nedošlo, několik lidí utrpělo popáleniny na dálku.

Žár hořícího sloupu plynu byl cítit až kilometr od ohně. Celkem shořelo 14 zaparkovaných aut, dalších 130 bylo poškozeno. Žárem utrpěly i okolní budovy, nejvíce výzkumný ústav opticko-fyzikálních měření.

Soukromé požadavky na náhradu škody dosahují zatím úhrnné výše kolem půl milionu rublů (přes 300 tisíc Kč) a ústav potřebuje nové přístroje do laboratoří místo zničených, uvedl deník Vremja novostěj.

Foto: Profimedia, Reuters, ČTK/AP