Konflikt
Odborník: Je to závažný incident. Rusko je jasným agresorem

Jde o závažný incident, jehož jasným viníkem je Rusko. To se tentokrát ani neschovává za "zelené mužíčky" nebo "vojáky na dovolené", tvrdí o aktuálním napětí mezi Ruskem a Ukrajinou analytik z výzkumného centra AMO se specializací na politický, bezpečnostní a společenský vývoj na Ukrajině Michal Lebduška. Podle něj však celý konflikt eskalovat nijak nebude, ačkoliv nevylučuje, že se Rusko v budoucnu pokusí o něco podobného znovu. Řekl to v exkluzivním rozhovoru pro webový server TÝDEN.CZ.

Rusko očividně porušilo mezinárodní námořní smlouvu z roku 2003, a tudíž neoprávněně zadrželo v Kerčském průlivu tři ukrajinská plavidla a 24 vojáků. Přesto tvrdí, že jde ze strany Ukrajiny o provokaci. Jak si celý spor vysvětlujete?

Jedná se o jedno z celé řady porušení mezinárodního práva, které začalo už anexí Krymu v roce 2014, takže to není z tohoto hlediska žádná novinka. V tomhle případě jde ale o závažný incident, protože ruské jednotky vůbec poprvé napadly Ukrajince zcela otevřeně bez toho, aniž by se jakkoliv schovávaly za ty tzv. "zelené mužíčky" nebo "vojáky na dovolené". Co tím Rusko sleduje se dá v tento moment těžko říct, může to být pouhé ukázání síly, snaha o zakrytí nepříznivého vývoje na domácí scéně, ale i třeba o poškození Ukrajiny odříznutím od přístupu do Azovského moře. To ale teď nevíme, takže můžeme pouze spekulovat.

Něco podobného řekl pro Českou televizi také ukrajinista Davis Svoboda, cituji: "Rusko nezastřeně a přiznaně zaútočilo na Ukrajinu regulérními ozbrojenými silami." Opravdu je tak to jednostranné nebo může podle vás na celém incidentu nést určitou vinu i Ukrajina?

Samozřejmě ne, v tomhle případě je Rusko jednoznačným agresorem a vina je čistě na jeho straně, což platí úplně stejně i pro anexi Krymu a rozpoutání války v Donbasu v roce 2014.

Co říkáte na nejnovější tvrzení mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marije Zacharovové, která naznačila, že se údajné provokace Ruska zúčastnily i některé západní státy? Na co tímto vyjádřením cílí?

To není nijak nová rétorika, podobná absurdní tvrzení se objevují opakovaně a svým způsobem to navazuje na jistou tradici ještě ze sovětských dob. Viděli jsme to například u Euromajdanu a Revoluce důstojnosti v únoru 2014, která měla být podle ruské interpretace převratem financovaným ze Západu, ale koneckonců i u takových témat, jako je invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968. Tam také i nyní Rusové mluví o tom, že se v Praze chystal ozbrojený převrat. Z velké části je to rétorika namířená na vlastní vnitřní publikum v Rusku, které se tím utvrzuje v určitém vidění světa. Navenek pochopitelně příliš účinná není.

Vladimir Putin prohlásil, že Petro Porošenko celé situace využil, aby si v zemi vylepšil své postavení před březnovými prezidentskými volbami. Myslíte, že mu to někdo na Ukrajině uvěřil a Porošenkovi tak mohou klesnout preference?

Nemyslím si, že by prezidentu Porošenkovi klesly preference zrovna kvůli tomuto vyjádření. Pokud jde o samotnou situaci před volbami, tak ten incident pochopitelně jistým způsobem hraje Porošenkovi do karet, ale pořád je to Rusko, které celou tu situaci způsobilo a určitě to nebude v tuhle chvíli něco, čím by se primárně řídil. Tohle už je tak závažný incident, že na něj chtě nechtě musel zareagovat, a to jednak kvůli bezpečnosti Ukrajiny, ale i kvůli tomu, že by byl na domácí scéně pod velkým tlakem. Naopak bych řekl, že z celé té situace vyšel mediálně poměrně dobře.

Proč podle vás vyhlásil Porošenko výjimečný stav jen v deseti z 24 oblastí Ukrajiny, které se přímo dotýkají pobřeží Černého a Azovského moře? Dává tímto krokem najevo, že nechce celý spor ještě více přiostřit?

Ono to omezené zavedení výjimečného stavu v zásadě dává smysl, protože se pořád jedná z hlediska rozsahu o relativně malý incident v konkrétním místě. Třeba takový Lvov je od frontové linie v Donbasu vzdálený přes tisíc kilometrů, takže není moc důvod tam zavádět nějaká speciální opatření. Totéž platí i pro Kyjev, kde se také vlastně nic neděje. Konkrétně je to ale spíše jistý ústupek ukrajinským politickým stranám, které musely v parlamentu výjimečný stav potvrdit, a to z důvodu obav o případné komplikace směrem k volbám na konci března nebo omezování některých občanských práv vyplývajících z ústavy.

Co podle vás stojí za tím, že Putin odmítá s Porošenkem jakýkoliv kontakt?

Ruská strana tvrdí, že ke kontaktu nedošlo mimo jiné kvůli Putinovu rozvrhu, ale to je pochopitelně velmi slabá výmluva. Jaké přesně důvody za tím stojí, ale těžko říct. Každopádně tam evidentně není zájem o jakékoliv diskuse ohledně toho útoku.

Překvapilo vás, že se proti Rusku postavil i prezident Spojených států Donald Trump, který dokonce Putinovi pohrozil, že zruší jejich plánovanou schůzku během summitu zemí G20 v Argentině?

Příliš ne, ačkoliv je Trump do značné míry nepředvídatelný, tak se vůči Rusku nechová nějak výrazně úslužně, jak se mohlo zdát na začátku jeho volebního období.

Jaké další kroky v následujících dnech od Kremlu očekáváte?

To si netroufám příliš odhadovat. Nicméně se spíše přikláním k názoru, že to byl izolovaný incident, který se může v budoucnu opakovat, ale zároveň není předehrou k nějaké větší eskalaci celého rusko-ukrajinského konfliktu.