Rusko by na umístění amerického protiraketového systému v Polsku a Česku mohlo odpovědět umístěním svých strategických bombardérů na Kubě. Naznačil to dnes s odvoláním na blíže neupřesněný "vysoce postavený zdroj" ruský list Izvestija na své internetové stránce.
USA chtějí umístit v Polsku základnu s deseti protiraketovými střelami a v Česku americký radar. Podle Washingtonu by tento protiraketový deštník měl být zaměřen proti hrozbám z Íránu a podobných zemí, Rusko jej však vnímá jako hrozbu a hrozí protiopatřeními.
"Než rozvinou systémy protiraketové obrany v Polsku a v Česku, naše letouny dálkového strategického letectva už přistanou na Kubě," citoval ruský list zmíněný zdroj.
ČTĚTE TAKÉ: Karibská krize: horký podzim studené války
"Něčemu takovému se ani nechce věřit, někdo si možná plete historii starou 50 let s dneškem," řekl mluvčí ministerstva obrany Andrej Čírtek v narážce na "karibskou krizi" na počátku 60. let, kdy svět po rozmístění sovětských raket na Kubě stanul na prahu jaderné války.
Další, rovněž blíže neupřesněný "vysoce postavený" činitel ve štábu ruského strategického letectva, se v ruském listu nechal slyšet, že "jednání se vedou, ale jsou to jenom jednání". Dotyčný ale nehodlá tvrdit, "že za tím není nic reálného".
Kreml se zdržel komentáře. Ruské ministerstvo obrany článek zpochybnilo s tím, že byl napsán pod pseudonymem a že cituje zdroj z neexistující organizace. "Cožpak někdy dříve byly naše strategické bombardéry na Kubě?" odpověděl představitel ministerstva protiotázkou na dotaz agentury Reuters ohledně "návratu" ruských bombardérů na karibský ostrov.
Nicméně šéfredaktor Izvestijí Vladimir Mamontov si za článkem stojí; pracovalo na něm několik jeho reportérů, vzhledem k citlivosti tématu pod pseudonymem. "První poznámky učinila opravdu vysoce postavená osoba," řekl Mamontov pro Reuters.
Agentura Interfax citovala další nejmenovaný "vojenskodiplomatický zdroj", podle něhož mohou ruské bombardéry při dálkových letech v Atlantiku případně využít jedno z kubánských letišť k doplnění zásob. Letiště už prověřili ruští odborníci. Nicméně nenaznačil, kdy by ruské bombardéry mohly na ostrově opravdu přistát.
Ruské bombardéry, nadzvukový Tu-160 i starší Tu-95, by sice na Kubu doletěly, ale zapotřebí by podle deníku bylo nejprve politické rozhodnutí. Navíc by si ruských strojů hned všimly Spojené státy, které by nepochybně spustily povyk. USA, vzdálené od ostrova jen pár desítek mil, na Kubě už mají "své uši a oči" na základně Guantánamo.
"Nepotřebujeme mít ruské bombardéry na Kubě nastálo," usoudil generálplukovník Leonid Ivašov, který z ministerstva obrany přešel k řízení moskevské Akademie geopolitických problémů, odkud se zasazuje o vybudování systému ruských základen v zahraničí. Podle tohoto experta by kubánská letiště mohlo ruské letectvo spíš využívat k mezipřistáním a k zásobování než jako stálé základny. Kubánci však podle něj na ruský návrat čekali a čekají.
Zatím na Kubu létají nikoliv piloti ruských bombardérů, ale ruských vojenských dopravních letadel, které si často najímají soukromé firmy. Na ostrově také zůstává infrastruktura, kterou tam svého času vybudovaly sovětské jednotky, rozmístěné na Kubě. U Havany fungoval i ruský sledovací radar, než v říjnu 2001 padlo rozhodnutí jej uzavřít. Tehdejší náčelník generálního štábu považoval roční výdaje v řádu 200 milionů dolarů (skoro 2,9 miliardy Kč) za příliš vysoké, jak poznamenal list Izvestija.
Špionážní základna v Lourdes, jejíž součástí byl zmiňovaný radar, byla postavena v roce 1964, dva roky po kubánské raketové krizi. Úkolem základny ležící jen 150 kilometrů od Floridy bylo monitorovat americké komunikační sítě. V komplexu vybudovaném na ploše větší než 70 kilometrů čtverečních pracovalo a žilo více než 1500 ruských vojáků, inženýrů a techniků spolu s rodinným příslušníky.
Odposlechová centrála byla příkladem těsné kubánsko-sovětské spolupráce, ale zároveň symbolem studené války. Dlouhá léta byla zdrojem napětí mezi Moskvou a Washingtonem. V době, kdy se Rusko a USA sblížily, Moskva oznámila, že vojenské zařízení na Kubě zruší.
Rozhodnutí překvapilo a rozhořčilo kubánskou vládu v čele s Fidelem Castrem. Havana tehdy protestovala a uzavření základny označila za "vážné ohrožení vlastní bezpečnosti".
Foto: archiv a Izvestia
