Duma dumá
Odtrhnou se Rusové od Ukrajiny? Úřaduje tam prý CIA
01.04.2014 12:15
V ruské Státní dumě, horní komoře federálního parlamentu, se dnes rozvinula diskuse o možném odtržení ruskojazyčných ukrajinských oblastí od zbytku země. Podle poslanců hlavní kremelské strany Jednotné Rusko jihovýchod Ukrajiny neuznává centrální moc v Kyjevě a nebude uznávat ani výsledky prezidentských voleb plánovaných na květen. Ukrajinské bezpečnostní složky prý kontroluje americká CIA.
"Východ a jih Ukrajiny nynější ústřední státní moc očividně neuznává a sotva lze očekávat, že plně uzná i výsledky voleb, které centrální moc uspořádá," citovala agentura ITAR-TASS z projevu poslance Vjačeslava Nikonova. Ruskojazyčný východ Ukrajiny má prý k takovému postoji víc než dost důvodů.
"Stovky protivládních demonstrantů (z řad proruských aktivistů) vězní ukrajinská tajná služba SBU a ministerstvo vnitra, které jsou pod operativní kontrolou americké Ústřední zpravodajské služby (CIA)," řekl ruský poslanec. Ti, kdo nejsou ve vězení, jsou podle něj vystaveni fyzickým útokům bojovníků Pravého sektoru.
Výsledkem tohoto stavu může být podle ruských poslanců snaha jihovýchodních ukrajinských regionů o odtržení. "Rusové nevidí důvod zůstávat v zemi, kde vládne nacionalistický režim, kde se ruština vytlačuje a kde je životní úroveň ve srovnání s Ruskem čtyřnásobně nižší," konstatoval Nikonov.
Hospodářsky může ukrajinský jihovýchod přežít jen v integraci s Ruskem, které je hlavním trhem pro odbyt jeho zboží. "Evropská unie toto zboží, stejně jako celou Ukrajinu, nepotřebuje," prohlásil poslanec Nikonov.
Podle ruských zastupitelů může Ukrajinu před rozpadem zachránit jedině federalizace, povýšení ruštiny na státní jazyk, neutralita a velkorysý zákon o referendu, uvedl ITAR-TASS. Tyto zásady musí podle ruského scénáře obsahovat příští ukrajinská ústava. Teprve na jejím základě by měly být na Ukrajině provedeny prezidentské a parlamentní volby "bez ostudného západního vměšování", uvedla agentura s odkazem na názory poslanců Jednotného Ruska.
Nad Pobaltím hřímají letouny
Dvoudenní cvičení vojenského letectva Litvy, Švédska, Německa a Spojených států dnes začalo v Pobaltí. Manévry jsou podle litevských médií reakcí na zostření vztahů mezi Ruskem a Ukrajinou a na ruskou anexi Krymu. Podle litevského ministra obrany Juozase Olekase mají potvrdit solidaritu NATO s pobaltskými státy "ohroženými nejistotou v jejich bezprostřední blízkosti".
S bojovými letouny Jas-39 Gripen se cvičení účastní i Švédsko, které členem aliance není. Do manévrů se zapojily i americké letouny vybavené radarovým systémem AWACS, litevské dopravní letouny C-27J a bojové vrtulníky Mi-8.
Scénář manévrů předpokládá simulaci vzdušného konfliktu nad mezinárodními vodami Baltského moře, nácvik nouzových přistání a vyhledávacích a záchranných operací.
O harmonogramu vojenských cvičení v letošním roce dnes jednal ukrajinský parlament.
Poslanci schválili zákon umožňující přítomnost zahraničních vojáků při sérii společných manévrů se státy NATO, kterých se od května do října na Ukrajině uskuteční osm.
Tři vojenská cvičení ukrajinská armáda uspořádá s Polskem, ostatních pět zorganizuje ve spolupráci s větším počtem členských států aliance, zejména s USA, Německem a sousedním Rumunskem.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.