Oligarchové začnou Putina krotit, míní německá rozvědka

Zahraničí
27. 7. 2014 13:15
Ruský prezident Vladimir Putin.
Ruský prezident Vladimir Putin.

Podle německé zpravodajské služby BND jsou náznaky, že v moskevském vedení mezi sebou intenzivně bojují o vliv u prezidenta Vladimira Putina stoupenci tvrdé linie a vedoucí ekonomičtí činitelé.

Západní tajné služby byly na začátku ukrajinské krize přesvědčeny o jednotě mocenského bloku kolem prezidenta Putina. Nyní se však zdá, že se v něm objevují trhliny, sdělil podle informací časopisu šéf německých zpravodajců Gerhard Schindler na zasedání zahraničního výboru Spolkového sněmu.

Podle názoru BND je zcela možné, že někteří oligarchové znepokojení sankcemi Evropské unie brzy začnou stavět ekonomické zájmy nad zájmy politické a pokusí se Putina brzdit, napsal na svém webu týdeník  Der Spiegel.

Sankce ještě přísnější?

Evropská unie v noci na sobotu zveřejnila rozšířené sankce vůči Moskvě a separatistům kvůli jejich roli v ukrajinské krizi. Na "černém seznamu" je mimo jiné řada předních ruských činitelů, včetně šéfa kontrarozvědky FSB Alexandra Bortnikova a ředitele rozvědky SVR Michaila Fradkova, ale také 18 firem a organizací.

Německý ministr hospodářství Sigmar Gabriel v rozhovoru rovněž pro nejnovější číslo týdeníku Der Spiegel však podpořil další zpřísnění sankcí, které by podle něj mělo být namířené především proti oligarchům. "To se nám musí příští týden podařit, protože na nich stojí ruská politika," zdůraznil. "Musíme zmrazit jejich konta v evropských metropolích a zrušit jim povolení k překročení hranic," dodal.

Ruské ministerstvo zahraničí v reakci prohlásilo, že EU tímto krokem ohrožuje spolupráci v bezpečnostních otázkách. Dala prý najevo, že unie definitivně přešla pod vliv Washingtonu a "kyjevských pohádek" o dění na Ukrajině. Ministerstvo pohrozilo, že sankce ohrozí bezpečnostní spolupráci i v oblastech boje proti šíření zbraní hromadného ničení, proti terorismu, organizovanému zločinu a dalším hrozbám.

Rozšíření sankcí unie schválila i kvůli podezření, že Moskva má přímo či nepřímo prsty ve zkáze malajsijského letadla na východě Ukrajiny. V sobotu byly letecky přepraveny z Charkova do Nizozemska poslední do té doby objevené pozůstatky obětí katastrofy boeingu, který byl zřejmě sestřelen. Ještě večer pak nizozemské ministerstvo spravedlnosti oznámilo, že byla identifikována první oběť, Nizozemec.

Při havárii zahynulo 17. července všech 298 lidí na palubě. Počet nalezených těl se zastavil na 282. Ukrajinská média a mezinárodní pozorovatelé jsou přesvědčeni, že u obce Hrabove, kam letadlo dopadlo, stále ještě pozůstatky lidských těl jsou.

Boje pokračují

Ukrajinské síly o víkendu pokračovaly v operaci na východě země proti povstalcům, přičemž se boje stále více soustřeďují kolem obou hlavních bašt separatistů - Doněcka a Luhanska.
Střílí se a granáty vybuchují už na předměstích. Podle mluvčího ukrajinské bezpečnostní rady Andrije Lysenka se vládní síly nyní snaží vytlačit rebely z Horlivky. Jakmile se jim toto město s 300 tisíci obyvateli podaří ovládnout, budou mít otevřenou cestu k Doněcku z dalšího směru.

Prezident Petro Porošenko v sobotu právě v souvislosti s ruskou podporou vzbouřencům prohlásil, že na Ukrajině nejde o vnitřní konflikt. "Ukrajina brání své území před zahraničními žoldáky, bandity a teroristy," řekl.

Autor: ČTK Foto: ČTK , Nikolsky Alexe

Naše nejnovější vydání

TÝDENSedmičkaTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ