Ukrajinské nepokoje
Opozice po jednání s Janukovyčem: Násilí může skončit

Ukrajinská opozice po čtvrtečním podvečerním jednání s prezidentem Viktorem Janukovyčem oznámila, že vidí velké šance ukončit krveprolévání. V centru ukrajinské metropole, kde se v minulých dnech rozléhaly výbuchy petard a které dusil černý dým z hořících pneumatik, zavládl v poledne napjatý klid. Demonstranti vyslyšeli výzvy vůdce opozice Vitalije Klička k příměří, které respektovali i policejní těžkooděnci na opačné straně barikád. Janukovyč před jednáním přislíbil krizi řešit i na parlamentní půdě. Sněmovna by se mimořádně měla sejít příští týden a žádný návrh - včetně demise vlády - prý nebude tabu.

Policisté "klidu zbraní" využili k hašení hořících pneumatik a demonstranti k vyztužení improvizovaných zátarasů. Dočasné příměří mělo být kulisou druhého kola rozhovorů s opozicí, které hlava státu svolala na podvečer. "Dali jsme si za cíl ukončit krveprolévání a šance na to jsou velmi silné," řekl jeden z opozičních předáků Arsenij Jaceňuk po více než čtyřhodinovém jednání s šéfem státu. Předtím spolu s Kličkem a dalším předákem Olehem Ťahnybokem dal najevo, že se chce přesvědčit, zda prezident přistoupí na výzvy k ústupkům obsažené ve středečním opozičním ultimátu.

Ještě před schůzkou s trojicí opozičních politiků se Janukovyč sešel se šéfem ukrajinského jednokomorového parlamentu Volodymyrem Rybakem. Doporučil mu svolání mimořádné poslanecké schůze, která by se navzdory parlamentním prázdninám měla sejít počátkem příštího týdne. Rybak nevylučuje, že během schůze padne návrh na demisi vlády a na "vyřešení problémů" kolem nedávno přijatých kontroverzních zákonů. Ty v podstatě zakazují protivládní demonstrace a trestají kritiku režimu na internetu a v sociálních sítích.

Silové řešení ukrajinský prezident veřejně odmítá. V telefonickém rozhovoru ve čtvrtek ujistil šéfa Evropské komise José Barrosa, že neuvažuje o zavedení výjimečného stavu v zemi. Barroso podle mluvčího komise zopakoval varování, že pokud se situace na Ukrajině nestabilizuje, Evropská unie zváží možné důsledky pro vzájemné vztahy.

Ke zdrženlivosti, dialogu, snížení napětí i odvolání represivních zákonů vyzvala dnes Kyjev řada západních státníků, včetně francouzského prezidenta Françoise Hollandea či německé kancléřky Angely Merkelové a amerického viceprezidenta Joe Bidena. Bílý dům navíc pohrozil Kyjevu sankcemi, pokud se situace nezlepší. Ministři zahraničí států takzvané Visegrádské čtyřky, tedy Česka, Maďarska, Polska a Slovenska, ve společném prohlášení odsoudili násilí v Kyjevě a vyzvali k dialogu protestujících a vlády, který by vyřešil ukrajinskou krizi. Českého ministra zahraničí v demisi Jana Kohouta šokuje rozměr násilností v ulicích Kyjeva a lituje ztrát na životech.

Zatímco Janukovyč nabízí opozici dialog, nekompromisní tvář režimu ukázal světu ve švýcarském Davosu premiér Mykola Azarov. Ve středu označil vůdce demonstrantů za teroristy, o den později prohlásil, že v zemi probíhá pokus o puč. "Dochází k pokusu o státní převrat," řekl předseda ukrajinské vlády. Požadavky opozice na vypsání mimořádných voleb jsou podle něj za těchto okolností nereálné.

"Všichni, kdo tento převrat podporují, by měli jasně říci: ano, jsme pro svržení zákonné státní moci na Ukrajině. Neměli by se schovávat za pokojné demonstranty," uvedl premiér. V rozhovoru pro časopis Argumenty i fakty nicméně i Azarov připustil, že by mohlo dojít k vládním změnám. Reforma kabinetu by se prý mohla uskutečnit počátkem února.

Trpělivost s vyhrocenou situací v Kyjevě a s taktizováním prezidenta Janukovyče ztrácí zřejmě evropsky orientovaný západ země. Ve Lvově a v Rovně dnes demonstranti obsadili sídlo oblastního zastupitelstva a požadují demisi šéfů oblastní správy, které podle ústavy dosadil prezident. Lvovský oblastní šéf Oleh Salo se údajně jejich nátlaku podvolil, v Rovně oblastní úřad s demonstranty vyjednává.