Zveřejnění nového souboru utajovaných dokumentů o vraždě prezidenta Johna Kennedyho zaujalo i ruské komentátory, kteří se zamýšlejí nad poměrně bohatou historií styků atentátníka Lee Harveyho Oswalda se sovětským prostředím. Kennedyho vrah žil přes dva roky v Minsku a ze SSSR si do Spojených států přivezl manželku Marinu. Podle zveřejněných dokumentů před atentátem kontaktoval agenta sovětské rozvědky v Mexiku.
Sovětské kontakty Oswalda nejsou pro ruské historiky žádnou novinkou, uvedla rozhlasová stanice Echo Moskvy. Historik Alexej Kuzněcov dokonce připouští, že sovětské tajné služby měly mnoho příležitostí Oswalda zverbovat, i když hodnověrné důkazy chybějí.
Že by SSSR stál za Kennedyho vraždou ale Kuzněcov odmítá. "Sovětský svaz neměl absolutně žádný důvod zabít Kennedyho. Navzdory karibské krizi a vietnamské válce byly vztahy s Kennedym dobré," konstatoval historik.
I pro Alexandra Michajlova, bývalého generála ruské kontrarozvědky FSB, je tvrzení o spojitosti Kremlu s atentátem na Kennedyho absurdní. Michajlov tvrdí, že veškeré dokumenty vztahující se k Oswaldovi poslední šéf rozvědky KGB Vadim Bakatin předal Američanům. Dostali prý i informace o "opatřeních technického charakteru," tedy pravděpodobně o sledování a odposleších.
Kreml se reakci na zveřejnění amerických archivních dokumentů vyhnul. "Ještě jsme je neprozkoumali, nemůžeme k nim nic říct," konstatoval prezidentský mluvčí Dmitrij Peskov. "Raději se zabýváme budoucností a přítomností, i když se z minulosti učíme," dodal. Náměstek ministra zahraničí Sergej Rjabkov řekl, že komentovat spekulace o "sovětské stopě" je pod úroveň Ruska. Zkoumat pozadí atentátu je podle něj věcí historiků.
Dokumenty zveřejněné ve čtvrtek v USA mimo jiné přinášejí také informace amerických agentů v SSSR o názorech Kremlu na vraždu Kennedyho. Sovětské vedení prý bylo přesvědčeno, že za vraždou stojí viceprezident Lyndon Johnson, který po smrti Kennedyho převzal prezidentskou funkci. Kreml se prý kromě toho obával, že Kennedyho smrt by mohla v USA odstartovat protisovětskou kampaň, jež by mohla vést k jaderné válce.
