Bývalý prezident Sovětského svazu Michail Gorbačov, který dnes slaví 80. narozeniny, svou politikou perestrojky a glasnosti zahájil proces rozpadu sovětského impéria, což paradoxně nikdy neplánoval.
S přestavbou politického systému i celé sovětské společnosti začal po svém nástupu do čela sovětských komunistů v roce 1985. Jím nastartované změny pomohly k návratu demokracie do bývalého komunistického bloku a ke změně politické mapy světa
První a současně poslední prezident SSSR (1990 a 1991) ale časem pocítil na vlastní kůži pravdivost přísloví o tom, že doma není nikdo prorokem. Pro mnoho lidí více než návrat vytoužené svobody znamenaly jeho reformy zdražování i ztrátu dlouholetých jistot a mnoho Rusů mu nemůže dodnes zapomenout rozpad Sovětského svazu.
V roce 1987 přijel Gorbačov do Prahy. Jeho návštěva ale tehdy ještě nesplnila očekávání části obyvatel - nevyslovil se k roku 1968, jak mnozí očekávali. Po setkání s americkým prezidentem Ronaldem Reaganem v roce 1986 v Reykjavíku přijel sovětský politik o rok později na návštěvu USA, kde byla podepsána Smlouva o likvidaci raket středního a kratšího doletu. Koncem roku 1989 pak na Maltě spolu s americkým prezidentem Georgem Bushem oznámili konec studené války.
Gorbačovovy zásluhy byly v roce 1990 oceněny Nobelovou cenou míru. O devět let později převzal z rukou Václava Havla Řád bílého lva. Dnes stojí kdysi populární "Gorby" mimo politiku.