Proruští ozbrojenci v pátek ráno zablokovali okolí letiště Belbek u Sevastopolu na ukrajinském Krymu, terminál ale zůstává pod kontrolou ukrajinských sil. Oznámil to ukrajinský úřadující ministr vnitra Arsen Avakov, který v dřívějším prohlášení nevyloučil, že jde o akci příslušníků ruské černomořské flotily sídlící v Sevastopolu. Ruská flotila následně popřela, že by na letišti podnikla jakoukoli akci.
"Letiště nefunguje. Na vnějším obvodu jsou kontrolní stanoviště zřízená ukrajinským ministerstvem vnitra. Nedochází k žádným střetům," prohlásil Avakov s tím, že chce záležitost vyřešit diplomatickou cestou.
Mezinárodní letiště Belbek využívá i ukrajinská armáda.
Prvotní zprávy o zablokování letiště byly protichůdné, neboť nebylo jasné, kdo za akcí stojí. Avakov naznačil, že za operací neznámých ozbrojenců by mohly být jednotky ruského námořnictva. Ruská černomořská flotila, která má základnu v Sevastopolu pronajatou, ale tyto spekulace odmítla.
"Žádná z jednotek černomořské flotily nebyla rozmístěna v oblasti Belbeku a ani se nezúčastnila blokády," citoval Interfax z prohlášení flotily, která nicméně upozornila, že kvůli "nestabilní situaci" provedla opatření v rámci svých "protiteroristických jednotek", aby tyto síly mohly chránit části flotily rozmístěné na Krymu a rezidenční čtvrti, v nichž žije personál s rodinami.
Už v noci na dnešek se proruští ozbrojenci nakrátko zmocnili také mezinárodního letiště v Simferopolu, správním středisku autonomního Krymu. Po čase ho ale vyklidili a v současnosti v okolí letiště hlídkuje několik desítek lidí v maskovacích uniformách, neprůstřelných vestách a s automatickými zbraněmi v rukou.
"Všichni jsme dobrovolníci a jsme tu, abychom nedovolili přistát fašistům a radikálům ze západní Ukrajiny," řekl mluvčí této skupiny, bývalý policista. "Jestli dorazí nacionalističtí bandité, budeme se s nimi bít," prohlásil. Provoz na letišti jejich akce podle tiskových agentur ale nijak nenarušila.
Avakov označil na svém profilu na Facebooku oba incidenty na letištích za ozbrojenou invazi a okupaci.
Ruský prezident Putin dnes pověřil vládu, aby pokračovala v kontaktech s ukrajinskými partnery v otázce rozvoje obchodních a hospodářských vztahů, a dále pak konzultovat se zahraničními partnery, včetně Mezinárodního měnového fondu, finanční pomoc Kyjevu. Jak sdělil Putinův tiskový tajemník Dmitrij Peskov, kabinet má zvážit i humanitární pomoc Krymu.
Krymský parlament ve čtvrtek vyhlásil referendum "o posílení autonomie" Krymu, sesadil dosavadní krymskou vládu a schválil nový kabinet v čele s proruským aktivistou, který odmítá nový režim v Kyjevě a nadále uznává za ukrajinského prezidenta Janukovyče sesazeného parlamentem. Janukovyč podle moskevského rozhlasu již přiletěl do Rostova na Donu, kde má uspořádat tiskovou konferenci.
Kvůli situaci na Krymu stoupá napětí ve vztazích mezi Moskvou a Kyjevem, kde parlament ve čtvrtek drtivou většinou hlasů vyslovil důvěru nové vládě.
Viceprezident Biden podle Bílého domu v telefonickém rozhovoru s premiérem Jaceňukem uvítal vznik nové ukrajinské vlády a ujistil, že USA "plně podporují" podniknutí nezbytných kroků k ozdravení ukrajinské ekonomiky, občanskému usmíření, respektování mezinárodních závazků a úsilí o dobré vztahy se sousedními státy.
Ruské vojsko cvičí u hranic Ukrajiny
Do vojenských manévrů na západě Ruska, které Moskva ve středu překvapivě ohlásila, se zapojilo přes 80 bojových helikoptér. Podle dnešního prohlášení ruského ministerstva obrany posádky nacvičují pátrací a záchranné operace a také vyhledávání a ničení nepřátelských sil v neznámém prostředí, napsala agentura ITAR-TASS. Moskva tvrdí, že cvičení s událostmi na Ukrajině nesouvisí.
Piloti začali s přeletem strojů do oblastí, které jsou vzdáleny i více než 500 kilometrů od jejich trvalých základen. Manévry se tak pro ně odehrávají v neznámém prostředí.
Cílem manévrů nařízených prezidentem Vladimirem Putinem je prověřit akceschopnost jednotek ze západního a centrálního vojenského okruhu v krizových situacích, které ohrožují bezpečnost země. Do cvičení se zapojilo asi 150 tisíc vojáků, 880 tanků, 90 stíhaček, přes 120 helikoptér, 80 lodí a 1200 vojenských vozidel.
Rusko tvrdí, že armádní zkoušky nijak nesouvisí s událostmi na Ukrajině a že jde o součást déle připravovaných prověrek.
| Putin úkoluje vládu |
|
Ruský prezident Vladimir Putin nařídil vládě, aby zvážila žádosti Krymu o humanitární pomoc, pokračovala v hospodářských vztazích s Kyjevem a aby také jednala s partnery v cizině, včetně Mezinárodního měnového fondu a skupiny G8 o finanční pomoci Ukrajině.
Putin v uplynulých dnech uvedl do bojové pohotovosti asi 150 tisíc vojáků cvičících poblíž hranic s Ukrajinou, což vyvolalo znepokojení v Kyjevě i západních metropolích. Kyjev také protestoval proti přesunům ruských sil na Krymu, kde má ruská černomořská flotila pronajatou základnu v Sevastopolu.
|
