Ukrajina
Parlament v Kyjevě jedná o amnestii. Opozice se bojí útoku

Druhým dnem ve středu pokračuje mimořádná schůze ukrajinského parlamentu, který má schválit další ústupky opozici. Zároveň se poprvé sešla ukrajinská vláda v demisi. Její vedení převzal dosavadní vicepremiér Serhij Arbuzov, neboť odstupující ministerský předseda Mykola Azarov odmítl prozatímní vládu řídit. V ukrajinských opozičních kruzích zaznívají obavy, zda se režim nakonec nepokusí řešit vnitropolitickou krizi silou.

Úřadující premiér Arbuzov řekl, že vláda bude pokračovat v dialogu s opozicí při hledání východiska z krize a je "připravena zajistit nezbytné podmínky pro stabilizaci země". Mimo jiné také sdělil, že země počítá s brzkým získáním dalších dvou miliard dolarů (kolem 60 miliard korun) z úvěru ve výši 15 miliard dolarů, který loni Moskva slíbila Kyjevu za odstoupení od podpisu asociační dohody s EU. Doposud Ukrajina obdržela tři miliardy.

V metropoli zatím panuje napjatý klid. Podle ukrajinských médií vládu v demisi u jejího sídla od rána střeží dvě vodní děla a dva obrněné transportéry. Účastníci protestů, které trvají více než dva měsíce, ale v klidu setrvávají v centru města. Čekají na to, až zákonodárný sbor splní další z jejich požadavků a schválí zákon o amnestování zadržených demonstrantů.

Nicméně opozice už dala najevo, že se s tím nemíní spokojit. Hodlá trvat i na vypsání předčasných voleb, jak parlamentních, tak prezidentských.

Jednání parlamentu o amnestii zřejmě nebude tak jednoduché, jak někteří očekávali po úterní demisi premiéra a jeho kabinetu a po zrušení balíku nedemokratických zákonů.
K poslancům dopoledne promluvil první prezident nezávislé Ukrajiny Leonid Kravčuk, který varoval, že země je na pokraji občanské války. Zároveň se nabídl jako garant rozhovorů mezi vládní většinou a opozicí.

Napjatou atmosféru dokumentují informace některých ukrajinských médií, podle nichž se vláda připravuje, že nakonec proti demonstracím přece jen zasáhne silou. Jeden z opozičních předáků Arsenij Jaceňuk v noci na středu prohlásil, že trvá nebezpečí vyhlášení výjimečného stavu. Podle něj kolují informace o tom, že prezident Viktor Janukovyč poslal vojákům prohlášení, v němž poukazuje na nutnost obnovit ústavní pořádek.

Na druhé straně ministerstvo vnitra popřelo informace, které se objevily v některých médií o záměru vlády až sedminásobně rozšířit početní stav zásahových jednotek na 35 tisíc mužů. Nyní je v Kyjevě asi 5000 příslušníků zvláštních jednotek.

Kromě toho list Kommersant-Ukrajina tvrdí, že má k dispozici vládní návrh zákona, který rozšiřuje pravomoci příslušníků zásahových sil. Mimo jiné jim prý "dává právo použít střelné zbraně k likvidaci masových nepokojů a nelegálních polovojenských formací".

Eurokomisař pro rozšíření Štefan Füle nicméně prohlásil, že nynější vývoj v Kyjevě je dobré vykročení, ale až blízká budoucnost ukáže, zda přinese výsledky.

Německá kancléřka Angela Merkelová ve středu kvůli ukrajinské krizi telefonovala ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi a jeho ukrajinskému kolegovi Viktoru Janukovyčovi. Během telefonátů zdůraznila, že je třeba konstruktivní dialog mezi vládou a opozicí. Nesmí se podle ní připustit, aby se situace opět změnila ve spirálu násilí.