Ruští vyšetřovatelé tvrdí, že na straně Gruzie bojovali v srpnové válce o Jižní Osetii žoldnéři z cizích zemí včetně České republiky, USA, Ukrajiny, Turecka a dalších států. S odvoláním na šéfa vyšetřovacího výboru ruské generální prokuratury Alexandra Bastrykina to dnes napsaly ruské agentury.
Oficiální ruští činitelé už dříve obvinili Spojené státy a Ukrajinu z vyslání žoldáků k účasti v bojích. Obě země však něco takového vehementně popřely. Ruské tvrzení označil za nesmyslné i šéf gruzínské Bezpečnostní rady Alexandr Lomaja. Podotkl zároveň, že podle zákona mohou v gruzínských ozbrojených silách sloužit pouze občané Gruzie.
"Během vyšetřování bylo zjištěno, že bojových akcí se na straně Gruzie účastnili členové ukrajinské nacionalistické organizace UNA-UNSO, jakož i diverzní skupiny složené z občanů USA, Česka, Turecka a Ukrajiny," tvrdil Bastrykin při představování "bílé knihy" gruzínských zločinů spáchaných na Jižní Osetii během srpnového konfliktu.
"Dosud nemáme takovou informaci," odpověděla nejmenovaná představitelka ruské generální prokuratury na dotaz ČTK, zda Moskva požádá české úřady o vyšetření údajné účasti českých občanů v kavkazském konfliktu.
Na další otázky prý prokuratura odpoví až po obdržení písemných dotazů.
"Je to součást klasické ruské propagandy," reagoval na Bastrykinovo vyjádření zakladatel humanitární organizace Člověk v tísni Šimon Pánek. "Lež se stala téměř součástí ruské zahraniční politiky, je to pro ně téměř normální strategický způsob, jak získávat převahu," řekl.
V České republice platí od začátku roku 2005 novela branného zákona, podle níž za vojenskou službu v jiné armádě členské země NATO už nehrozí Čechům vězení. Do té doby musel takovou službu povolit prezident a bez jeho souhlasu mohl člověk, který působil v zahraniční armádě, skončit až na osm let ve vězení. Pro službu v armádách zemí mimo NATO nadále zájemce potřebuje souhlas prezidenta, jinak se dopouští trestného činu.
Rusko počátkem srpna vyslalo armádu do Gruzie v reakci na vojenský pokus Tbilisi ovládnout separatistickou Jižní Osetii. Tato gruzínská provincie, stejně jako další odštěpenecká oblast Abcházie, se těší ruské podpoře. Ruští vojáci gruzínské síly z Jižní Osetie vytlačili a pak se sami přesunuli do gruzínského vnitrozemí.
Západ invazi Moskvy ostře odsoudil a její reakci na postup Gruzie označil za nepřiměřenou. Rusko posléze uznalo nezávislost Jižní Osetie i Abcházie.
Téměř pět měsíců po válce na Kavkaze Rusko podle Bastrykina korigovalo původní údaje o počtu jihoosetských mrtvých z "několika tisíc" na 162. Údaje o mrtvých jsou už kompletně zaregistrovány. Celkem bylo gruzínským útokem na Jižní Osetii postiženo přes pět tisíc lidí, uvedl. Obvinění na adresu Gruzie, že spáchala v Jižní Osetii "genocidu", je podle šéfa vyšetřovacího výboru ruské generální prokuratury nadále oprávněné.
Bastrykin informoval, že v bojích z počátku srpna bylo zabito 48 ruských vojáků. Koncem srpna uvedlo gruzínské vedení počet mrtvých na své straně 215, z toho 146 vojáků a 69 civilistů. Celkově tedy počet oficiálně ohlášených válečných obětí činí 425.
Foto: AP a georgianet
