Průměrná výše úplatku v ruské metropoli loni stoupla oproti předchozímu roku o více než 250 procent a přesáhla dva miliony rublů (asi 840 tisíc korun). Uvedl to náčelník moskevské policie Oleg Baranov. Policejní údaje samozřejmě vycházejí z odhalených případů úplatkářství, jejichž počet podle generála Baranova loni vzrostl o 17 procent na více než 8800 případů.
Obdobná tendence platí i v Moskevské oblasti, zahrnující okolí metropole: loni průměrná výše úplatku za hranicemi hlavního města stoupla oproti předchozímu roku o 350 procent na více než milion rublů (asi 420 tisíc korun).
Deník Izvestija s odvoláním na údaje ministerstva vnitra v létě 2015 psal, že průměrná výše úplatku pro zkorumpované úředníky v Rusku dostihla 208 tisíc rublů, zatímco o rok dříve stačilo 109 tisíc rublů. Zdvojnásobení průměrného úplatku experti vysvětlovali prudkým oslabením rublu.
Policisté každopádně připouštěli, že jejich odhady jsou jen velice přibližné, protože vycházejí pouze z odhalených případů korupce. Tedy sečtou se všechny zabavené úplatky za dané období, vydělí je počtem případů, a tak se dospěje k průměru.
Předseda nevládní organizace Národní protikorupční výbor Kirill Kabanov tehdy namítal, že je to nesmysl. Vypočítat průměrnou výši úplatku v Rusku, kde je korupce sice všudypřítomná, ale skrytá, není podle něj možné a všechny výpočty jsou nekorektní.
Jiní experti se zase pozastavovali nad tím, že policejní statistiky se vytrvale chlubí rostoucím počtem dopadených delikventů dávajících úplatky, ale nijak neroste počet odhalených, natož pak odsouzených příjemců úplatků.
Podle údajů ruského nejvyššího soudu za rok 2014 skoro polovina odsouzených úplatkářů pocházela z řad úřednictva, necelá čtvrtina z řad bezpečnostních složek a justice a více než desetina ze školství.
