V polské televizi zaznělo, že Ukrajina prý chce koupit polské zbraně. Nikdo, ani ministerstvo obrany, to zatím nepotvrdil, přesto nápad podpořili generálové Roman Polko a Waldemar Skrzypczak či bývalí poslanci, napsal dnes polský list Gazeta Wyborcza. Prodeji polských zbraní Ukrajině podle něj nebraní žádné překážky či sankce, ale otázka by měla znít proč. "Jediné, co Ukrajině nechybí, jsou vlastní zbraně," napsal deník.
Ukrajina disponuje modernějšími protiletadlovými zbraněmi, než jsou polské rakety Grom. Má dokonce systém S-300, jehož účinnost se přirovnává k americkým Patriotům. Kromě toho není jasné, po čem by naše rakety měly střílet.
Až do nedávného ostřelování ukrajinských pohraničních stanovišť ruskými vrtulníky Mi-24 (asi omylem, jak bývá v Rusku zvykem) nad východní Ukrajinou létaly výlučně ukrajinské letouny Su-25 a MiG-29 a vrtulníky, včetně bitevních Mi-24.
Právě je často sestřelovala protivzdušná obrana povstalců i palba vedená z Ruska.
Ukrajinská armáda potřebuje podpořit, ale hlavně vojenskou výstrojí, jakou jsou neprůstřelné vesty, kevlarové přilby, spacáky, potravinové příděly a obvazy. To se už naše ministerstvo obrany a nevládní organizace snaží Ukrajině dodávat.
Pokud někdo chce prodávat Ukrajině zbraně, měl by se nejprve zamyslet, co jí může nabídnout. Ukrajina v roce 2012 byla podle stockholmského ústavu SIPRI čtvrtým největším vývozcem zbraní na světě. Etiopii prodala 99 tanků, Súdánu deset, dalších pár kousků Bulharsku. Alžírsku dodala 37 přenosných protiletadlových raket, dalších 193 Izraeli. Motory a raketové součástky putovaly do USA (odkud nejspíše byly reexportovány).
Vyvezla desítky tisíc palných zbraní. Dohromady za 1,3 miliardy dolarů (asi 27,5 miliardy Kč).
Ukrajina loni mimo jiné prodávala stíhačky Chorvatsku a chystala se dodat mobilní protiletadlové systémy Indii. Kyjev disponuje více než 700 tanky, 80 vrtulníky a několika stovkami letadel. Má i jednu z největších zásob dělostřelecké munice na světě.
Ukrajinský zbrojní průmysl je svou velikostí i možnostmi nesrovnatelný s polským. Polsko přece na Ukrajině často nakupovalo náhradní díly k výzbroji sovětské provenience, které si nedokázalo opatřit jinde.
To, co na summitu v Newportu může ukrajinský prezident Petro Porošenko čekat nikoli od Polska, ale spíše od celého NATO, je pomoc a rady, jak modernizovat ukrajinský zbrojní průmysl a jaké západní zařízení lze v ukrajinské výzbroji využít.
Ukrajině postrádá dobře vycvičenou a odhodlanou armádu a vojenskou rozvědku. V této oblasti nemá Polsko co nabídnout. Nepošleme na Ukrajinu polské vojáky, ani nemáme výzvědné družice nebo bezpilotní letadla dalekého dosahu. Jediné, co Ukrajině nechybí, jsou vlastní zbraně.
