Ponorky se vynořily, Rusové si nárokují severní pól

Ruské speciální miniponorky Mir-1 a Mir-2 se úspěšně vynořily na hladinu, když umístily ruskou vlajku na mořské dno v hloubce 4261 metrů pod severním pólem. Oznámila to agentura ITAR-TASS s odvoláním na viceprezidenta Asociace polárníků Vladimira Strugackého, který se výpravy účastní na palubě vědecké lodi Akademik Fjodorov.

Umístění vlajky, zhotovené z titanu, však v sobě obsahuje i symbolický ruský nárok na nerostné bohatství Arktidy, nalézající se na dně Severního ledového oceánu.

"Bylo tam skvěle," prohlásil po návratu na hladinu vedoucí výpravy, zkušený polárník a místopředseda dolní komory ruského parlamentu Artur Čilingarov, který se expedice účastní právě s cílem prokázat ruské nároky na Arktidu. "Pokud se za sto či tisíc let někdo podívá tam, kde jsme byli, uvidí ruskou vlajku," zdůraznil.

Expedice má získat ze dna oceánu geologické a biologické vzorky, které poprvé umožní detailně zmapovat složení dna nejseverněji položeného oceánu a tím také určit hranice sporného území, na nějž si dělá nárok několik států.

Ruští odborníci se budou snažit najít důkaz, že Lomonosovův práh, jehož podmořské hory se táhnou na 1800 kilometrů pod hladinou Severního ledového oceánu, je geologickým prodloužením ruského území, a že Rusko si tedy může podle mezinárodní konvence o mořském právu dělat nárok na využívání jeho velkého nerostného bohatství.

Rusy láká nerostné bohatství

Rusko doufá, že v Arktidě se skrývají velké zásoby ropy a plynu, jejichž těžbu v budoucnu umožní globální oteplování.

Výprava rozhořčila jednoho ze soupeřů v polárních končinách, Kanadu. "Nejsme v patnáctém století, nestačí obeplout svět, zapíchnout všude vlajky a prohlásit 'Zabíráme tato území!," řekl šéf kanadské diplomacie Peter MacKay televizi CTV.

Sovětské a americké jaderné ponorky sice severní pól běžně podplouvají, avšak až na dno oceánu v tomto místě se až dosud nikdo nevydal. Mir-1 strávil pod hladinou osm hodin a 40 minut; Mir-2 dokonce 9 hodin a 28 minut, přičemž dosáhl hloubky 4302 metrů. Posádky měly zásobu vzduchu na 72 hodin; pro riskantní případ, že by je změna počasí uvěznila pod ledem na hladině.

Dobrodruzi pod hladinou

Jedna ponorka má zcela ruskou posádku v čele s Čilingarovem. Posádka druhé ponorky je mezinárodní, kromě jednoho ruského odborníka je v ní australský polárník a švédský milionář, který za účast na expedici zaplatil tři miliony dolarů.

Expedice chce provést v Severním ledovém oceánu několik ponorů. Během některého z nich chystají členové expedice unikátní experiment: navázat první telefonní spojení tohoto druhu s kosmonauty na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS), řekl tiskový mluvčí expedice Alexandr Begak.

Jeden z členů posádek miniponorek, Vladimir Gruzděv, ještě před ponorem žertoval, že se třeba podaří objevit pod pólem i bájnou Atlantidu. "Nikdo neví, co tu je. Musíme využít příležitost na sto procent!" prohlásil.

Rekord v ponoření ovšem drží batyskaf Trieste, který v lednu 1960 dosáhl hloubky 10 915 metrů v Mariánském příkopu v Tichém oceánu.

Foto: AP