Ruský prezident Vladimir Putin údajně vyhrožoval, že kdyby chtěl, ruští vojáci by mohli být během dvou dnů nejen v Kyjevě, ale také v Rize, Vilniusu, Tallinnu, Varšavě a Bukurešti. Uvedla to dnes některá západní média. "Jestli jsou tyto zprávy pravdivé, byl by to první případ, kdy vládce Kremlu vyhrožoval přímo členům Evropské unie a NATO," upozornila polská televize TVN 24.
Putinovy výhrůžky údajně padly v rozhovoru s ukrajinským prezidentem Petrem Porošenkem, který o nich minulý pátek informoval předsedu Evropské komise Josého Barrosa. Alespoň podle záznamu, který z jednání Porošenka a Barrosa pořídila evropská diplomatická služba a který viděli němečtí novináři.
Putin údajně Porošenka také varoval, aby nevkládal přílišné naděje do Evropské unie. Prý kdyby chtěl, tak by mohl uvnitř Evropské unie za pomoci několika členských států vytvořit "blokační menšinu", která by ochromila veškeré rozhodování unie o krocích nepříznivých vůči Rusku.
Sám Barroso koncem srpna podle italského listu La Repubblica řekl, že mu Putin během jednoho telefonátu vyhrožoval, že pokud bude chtít, zabere Kyjev za dva týdny, a tak ho EU nemá provokovat dalšími sankcemi. Moskva následně vyjádřila pobouření nad tím, že předseda Evropské komise prozradil podrobnosti z důvěrných rozhovorů. Podle Kremlu jde o dezinterpretaci Putinových slov.
Někteří ruští komentátoři napsali, že Barroso, jinak prý spíše mdlý předseda EK, se chtěl před svým odchodem z funkce hlavně zviditelnit.
Barroso referoval o Putinových výrocích během mimořádného summitu EU v Bruselu, kde si český premiér vyhradil právo nesouhlasit s částí unijního návrhu na zpřísnění sankcí proti Rusku.
Podobné výhrady vyjádřilo také Slovensko, Maďarsko, Bulharsko nebo Kypr. Naopak Pobaltí, Polsko či Rumunsko patří k nejhlasitějším kritikům ruské politiky na Ukrajině.
Moskva oficiálně popírá, že by se jakkoli angažovala v konfliktu na východě Ukrajiny, kde během pěti měsíců bojů mezi proruskými povstalci a vládními jednotkami bylo zabito více než 3000 lidí.
Podle Kyjeva a Západu ale právě Moskva sehrává v konfliktu klíčovou roli a snaží se sankcemi přimět Putina, aby přestal rebely zásobovat zbraněmi a vojáky.
Porošenko několikrát jednal s Putinem během domlouvání příměří, které na východě Ukrajiny platí necelé dva týdny.
Putin leckdy sahá po drsnějších výrazech: svého času sliboval čečenským teroristům, že je nechá "odkráglovat i na hajzlících", či vyhrožoval "pověsit za koule" Michaila Saakašviliho, předchozího gruzínského prezidenta a nepřítele Kremlu ve válce o separatistické provincie Abcházie a Jižní Osetie.
Ovace pro Porošenka v kongresu
Ukrajinský prezident Petro Porošenko dnes v Kongresu USA apeloval na solidaritu Spojených států i dalších zemí se svou vlastí. Řekl, že Ukrajina bojuje s ruskou agresí a usiluje o svobodu a demokracii. Američany zároveň žádal o pomoc ukrajinské armádě.
"Agrese proti jedné demokratické zemi je agresí proti všem," prohlásil. Zdůraznil, že iluze skončily 17. července, kdy podle něj ruská raketa vypálená separatisty na východní Ukrajině sestřelila malajsijské letadlo a 298 lidí zahynulo.
"Šlo o chladnokrevnou vraždu," dodal.
"Vyzývám vás, nenechte Ukrajinu samotnou," řekl Porošenko. Žádal jak pomoc pro ukrajinskou armádu, tak udělení zvláštního spojeneckého postavení, umožňujícího bližší spolupráci s USA, včetně dodávek moderních zbraní a poskytování citlivých zpravodajských informací.
"Ekonomické sankce jsou také důležité. Pomáhají rozlišit, kde je dobro a zlo," upozornil ukrajinský prezident, jehož projev mnohokrát přerušil potlesk amerických zákonodárců.
