Jak se očekávalo, horní komora ruského parlamentu dnes zrušila právo udělené na jaře prezidentovi Vladimiru Putinovi k nasazení ozbrojených sil na Ukrajině k ochraně tamních Rusů. Zrušení této výsady navrhl přímo ruský prezident. Gesto má podle Kremlu přispět k uklidnění situace na Ukrajině. Ukrajinský prezident a oligarcha Petro Porošenko ovšem pohrozil, že režim zastavení palby může být ze strany Kyjeva v kteroukoli minutu přerušen.
Ukrajinský ministr zahraničí Pavlo Klimkin označil krok Rady federace za pozitivní, vyjmenoval ale ještě další opatření, která by měla být přijata. "Myslíme si, že jde o pozitivní krok... potřebujeme ale i další pozitivní kroky, jako je ruská podpora prezidentova mírového plánu, účinnější kontroly na hranicích a samozřejmě je důležité, aby přijali celou řadu velmi naléhavých opatření, která povedou k vybudování větší důvěry, jako je například propuštění rukojmích OBSE," uvedl Klimkin.
Pro zrušení Putinova práva se vyslovilo 153 zákonodárců, jeden byl proti. Šéf Kremlu tím vyslal další signál snah Moskvy o deeskalaci situace na jihovýchodní Ukrajině. Děje se tak před dalším summitem EU tento týden, který by mohl rozhodnout o nových sankcích vůči Moskvě. Tlačí na ně hlavně Spojené státy.
Jak nicméně pro média poznamenal nejmenovaný ruský zákonodárce, Rada federace je i nadále připravena právo hlavě státu opětovně udělit, jestliže to bude potřeba.
Usnesení horní parlamentní komory z letošního 1. března dávalo Putinovi právo použít ruskou armádu na ukrajinském území "do normalizace společenské a politické situace".
Rada federace tehdy reagovala na Putinovu žádost o "ochranu bezpečnosti ruských občanů a krajanů, jakož i příslušníků ruských ozbrojených sil" dislokovaných na okupovaném a později anektovaném Krymu.
Ke zrušení sporného a na Západě ostře kritizovaného dekretu o nasazení ruské armády na Ukrajině Putina opakovaně žádal americký prezident Barack Obama i vedoucí státníci Evropské unie.
Na východě Ukrajiny zemřelo od 15. dubna do 20. června v důsledku vyhrocených bojů 423 lidí, vojáků i civilistů, odhaduje OSN. Ve své zprávě pro Radu bezpečnosti to uvedl zástupce generálního tajemníka OSN pro lidská práva Ivan Šimonović.
Údaje o obětech organizace získala na základě informací z oficiálních zdrojů.
Podle Šimonoviče jsou nedávno vyhlášené příměří a mírový plán ukrajinského prezidenta Petra Porošenka "pozitivními kroky správným směrem". Někteří nicméně oligarchovy návrhy označují za diktát.
Situace v oblasti, kde proti sobě stojí vládní jednotky a ozbrojení proruští separatisté, ale zůstává i nadále kritická.
Jak chorvatský diplomat uvedl, k separatistům i nadále proudí zásoby zbraní, přibývá členů těchto ozbrojených skupin i případů porušování lidských práv ze strany povstalců, narůstá rovněž zločinnost a bezpráví.
Zmínil ale i nepřiměřené použití síly při operacích vládních jednotek a zdůraznil, že situace novinářů je "alarmující".
Ukrajinské jednotky opakovaně bombardují civilní objekty včetně škol a nemocnic. Za poslední dva týdny se prý zdvojnásobil počet Ukrajinců, kteří utekli ze svých domovů. Bez přístřeší se tak v Doněcké a Luhanské oblasti ocitlo na 15 200 lidí.
"Lidé odcházejí zčásti kvůli strachu, ale také kvůli zhoršující se ekonomické situaci a situaci v oblasti sociálních práv," uvedl Šimonović, který Ukrajinu několikrát navštívil.
K 23. červnu registrovala OSN více než 46 100 takzvaných vnitřních uprchlíků - 11 500 z Krymského poloostrova a 34 600 z východu Ukrajiny. Rusku se dostalo pochvaly, že se o uprchlíky na Krymu a na území Ruské federace stará příkladně, a to bez mezinárodní pomoci.
Nemocnice na východě Ukrajiny jsou podle zástupce šéfa OSN přeplněné a chybí v nich potřebný lékařský personál. Asi deset zdravotnických zařízení bylo navíc uzavřeno, chybí zásoby léků a i ceny potravin se zvýšily hned několikanásobně.
Asi polovina obyvatel Doněcku má prý problémy s přístupem k vodě.
Ve Slavjansku nemají tekoucí vodu již od minulého týdne, devadesát procent města je rovněž odříznuto od elektřiny, veřejná doprava nefunguje, stejně jako po většinu času mobilní telefony.
