Povstalci chtějí příměří. Jen když složíte zbraně, říká Kyjev

Zahraničí
10. 8. 2014 14:52
Zdravotník ošetřuje zraněnou ukrajinskou seniorku.
Zdravotník ošetřuje zraněnou ukrajinskou seniorku.

Proruští povstalci na východě Ukrajiny jsou ochotni přistoupit na příměří, které má předejít humanitární katastrofě. Kyjev však zatím humanitární příměří odmítá a podmiňuje ho tím, že povstalci složí zbraně. Západ a Kyjev se navíc obávají, že Moskva, která po příměří také volá, by humanitární mise využila k vyslání svých vojáků do oblasti. Kolem Doněcka se i přes víkend odehrávaly těžké boje mezi ukrajinskými jednotkami a separatisty.

"Jsme připraveni ke klidu zbraní v zájmu odvrácení sílící humanitární katastrofy," zdůraznil v neděli jeden z vůdců separatistů Alexander Sacharšenko.

Ukrajinský prezident Petro Porošenko prohlásil, že je připraven humanitární misi na východě země zvážit, ale za určitých podmínek. "Jsme připraveni akceptovat humanitární pomoc, pokud bude mise mezinárodní, bez jakékoli vojenské podpory, a pokud projde hraničními kontrolními stanovišti pod kontrolou ukrajinské ostrahy," citoval prezidenta jeho úřad.

Mluvčí ukrajinské armády Andrij Lysenko zdůraznil, že příměří bude možné, až vzbouřenci složí zbraně a vzdají se.

Kyjev v sobotu obvinil Moskvu z provokace, protože u společné hranice prý operovala velká kolona ruských armádních vozidel. Údajně měla namířeno na Ukrajinu a maskovala se jako "humanitární konvoj". Moskva obvinění odmítla. "Chtějí vyvolat ostrý konflikt," řekl zástupce prezidentské kanceláře Valerij Čalyj.

Britský ministerský předseda David Cameron se v sobotu v telefonátu s americkým prezidentem Barackem Obamou shodl, že jakýkoli průnik ruských sil na ukrajinské území pod zástěrkou humanitární akce by byl "neospravedlnitelný a nelegální". Obama o situaci na Ukrajině telefonicky hovořil i s německou kancléřkou Angelou Merkelovou a oba varovali Rusko, že by čelilo dalším důsledkům, pokud by zasáhlo bez souhlasu Kyjeva.

Mezinárodní výbor Červeného kříže nabídku humanitární pomoci z Ruska přivítal. "V současné situaci je vítána jakákoli humanitární aktivita, která pomůže trpícím civilistům," uvedl v prohlášení zástupce organizace Michel Masson s tím, že jakákoli humanitární pomoc pod hlavičkou Červeného kříže musí splňovat požadavky neutrality, nestrannosti a nezávislosti.

Ukrajinské jednotky o víkendu pokračovaly v ofenzivě u Luhansku a Doněcku, kde bylo slyšet dělostřeleckou palbu. Při bojích na okraji Doněcku přišli o víkendu o život nejméně dva civilisté. Ostřelování a požáry poškodily několik obytných budov.

Tvrdé boje obě strany sváděly o město Krasnyj Luč, strategicky položené mezi Luhanskem a Doněckem. V sobotu separatisté tvrdili, že ukrajinské oddíly už město dobyly a prakticky beze zbytku tak obklíčily Doněck. Dnes však Lysenko uvedl, že tvrdé boje o Krasnyj Luč pokračují.

Luhansk, kde žije 425 tisíc lidí, na svých internetových stránkách v sobotu oznámil, že město je již týden bez dodávek elektřiny. Ulice Doněcku i Luhansku zejí prázdnotou a obchody jsou zavřené. Mluvčí doněcké radnice agentuře AP řekl, že situace se "zhoršuje každou hodinou".

Agentura Interfax dnes informovala o nočním propuštění pěti ukrajinských vojáků, kteří byli zadrženi po překročení hranice do Ruska. Pětice patří mezi zhruba tři stovky vojáků a pohraničníků, kteří byli podle Kyjeva přinuceni k překročení hranice kvůli bojům. Většina jich byla vrácena na Ukrajinu, ale desítky byla zadrženy kvůli podezření z ostřelování civilních oblastí či ruského území.

Americký ropný gigant Exxon Mobil zahájil v sobotu vrtné práce v ruské polární oblasti navzdory sankcím uvaleným na jeho ruského partnera Rosněfť. Vysloužil si za to pochvalu od ruského prezidenta Vladimira Putina.

Evropští vývozci zemědělských a potravinářských produktů si mezitím zvykají na ruské embargo na dovoz tohoto zboží v reakci na západní sankce proti Rusku za jeho postoj vůči Ukrajině. Ruské rozhodnutí je podle expertů příležitostí například pro srbské exportéry. "Je to velká šance pro Srbsko, největší, kterou jsme měli za posledních čtrnáct let," myslí si ekonomický expert Milan Prostran.

Autor: ČTK Foto: ČTK/AP/Sergei Grits

Naše nejnovější vydání

TÝDENSedmičkaTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ