Navzdory čerstvým zprávám o tom, že se ukrajinská vláda chystá k uzavření příměří se separatisty na východě země, se v okolí Doněcka a Luhanska dál bojuje. Povstalci mají podle agentury Interfax na dosah ovládnutí strategického letiště v Doněcku a ukrajinská bezpečnostní rada oznámila, že proruští bojovníci podnikají kroky, kterými mohou ohrozit dodávky plynu do Evropy.
Ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk dnes Rusko označil za "teroristický stát" a oznámil, že zvažuje projekt stavby zábran na ukrajinsko-ruských hranicích.
"Letiště nyní čistíme. Ještě nad ním nemáme plnou kontrolu, s nepřítelem stále na některých místech bojujeme," citovala agentura Interfax představitele povstalecké Doněcké lidové republiky. Ukrajinská strana zatím zprávy o postupu povstalců nepotvrdila.
Některá média nicméně rovněž s odvoláním na představitele separatistů uvedla, že se ukrajinské jednotky na mnoha místech na východě stahují.
Podle ukrajinské bezpečnostní rady prý hrozí, že separatisté poškodí plynovody a přeruší tak dodávky ruského plynu do Evropy. "Ruští žoldnéři začali s kroky, které mohou vést ke zničení plynovodů na dočasně okupovaném území," oznámila rada v tiskovém prohlášení. Neuvedla však žádné další podrobnosti.
Premiér Jaceňuk dnes po jednání ukrajinské vlády oznámil, že se Kyjev chystá mnohem přísněji dohlížet na ukrajinsko-ruskou hranici a že připravuje "projekt zeď". Měl by znamenat, že Ukrajina bude mít "skutečnou státní hranici", přes niž se z Ruska na Ukrajinu nebudou moci bez vědomí úřadů dostat ani lidé, ani zbraně.
Zeď má být dlouhá kolem dvou tisíc kilometrů. Bude zajímavé sledovat, zda a jaký vzbudí tento projekt v demokratickém světě povyk. Zdi ke svým sousedům staví, jak ukázala historie, hlavně různé diktatury a autokracie. Součásti zdi by měl být i ostnatý drát, elektrický plot a miny.
Podle premiéra má stavba přijít na asi 100 milionů eur (zhruba 2,8 miliardy Kč.). V tomto případě není ovšem vyloučené, že "Jaceňukův val" možná finančně podpoří i EU.
V tomto okamžiku jde ovšem o kyjevskou utopii, protože nad velkou části ukrajinsko-ruské hranice nemá Ukrajina kontrolu.
Kvůli bojům na Ukrajině muselo svá obydlí opustit přes milion lidí, z nich 814 tisíc prý skončilo v Rusku.
Porošenko a zmatek kolem příměří
Kolem vývoje ukrajinské krize dnes dopoledne zavládl informační chaos, když úřad ukrajinského premiéra ohlásil, že Petro Porošenko se s Vladimirem Putinem dohodl na trvalém příměří v oblasti Donbasu na východě Ukrajiny. Kreml zprávu brzy popřel, mezitím však stačily na příznivé oznámení zareagovat světové trhy, na kterých mimo jiné posílily ruské i britské akcie.
Po protichůdných informacích nakonec Kyjev i Moskva oznámily, že se oba prezidenti při telefonátu pouze shodli na mechanismu, jak klidu zbraní dosáhnout.
Senzačně znějící zprávu o příměří zveřejnila dopoledne Porošenkova prezidentská kancelář po telefonickém rozhovoru ukrajinského prezidenta s Putinem. Kreml sice telefonát potvrdil, ale dohodu o příměří popřel s vysvětlením, že Rusko není účastníkem ukrajinského konfliktu a příměří tedy uzavřít nemůže.
Kremelský mluvčí Dmitrij Peskov pouze připustil, že ruský prezident a Porošenko se v telefonátu "do značné míry shodli na krocích, které mají k trvalému příměří vést".
Formulaci pak bez upozornění upravily i ukrajinské úřady, které z původní zprávy vypustily slova o dohodě o trvalém příměří a nově uvedly, že prezidenti se domluvili na "mechanismu dosažení příměří".
Vůdci samozvané Doněcké lidové republiky jsou podle agentury Interfax ochotni s Kyjevem o příměří jednat. "Vicepremiér" této povstalecké republiky Andrej Purgin však agentuře RIA Novosti řekl, že Kyjev představitele separatistů s návrhem příměří vůbec neoslovil a případné zastavení palby proto zatím může být pouze jednostranné a pro povstalce nezávazné.
"Je to jen nějaká hra Kyjeva. Bylo to zcela nečekané. To rozhodnutí přijali bez nás," uvedl Purgin.
Co na to Bílý dům
Příměří na Ukrajině může být účinné, jen pokud Rusko přestane předstírat, že se do konfliktu nezapojuje, a ukončí vysílání svých vojáků a zbraní na ukrajinské území. Prohlásil to dnes americký prezident Barack Obama na tiskové konferenci po své schůzce s estonským prezidentem Toomasem Hendrikem Ilvesem v Tallinnu.
Obama rovněž zdůraznil, že USA budou odhodlaně a trvale bránit své spojence ze Severoatlantické aliance.
Ukrajina dnes oznámila, že její prezident Petro Porošenko se dohodl se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem na krocích směřujících k nastolení příměří mezi ukrajinskými vládními jednotkami a proruskými separatisty.
Kreml nicméně podotkl, že Rusko nemůže o příměří rozhodovat, protože není účastníkem války na Ukrajině.
"Žádného realistického politického smíru nemůže být dosaženo, pokud Rusko bude nadále separatistům posílat tanky, vojáky, zbraně a poradce v přestrojení a pokud podmínkou smíru bude to, že se Ukrajina vzdá části svého území či suverenity," prohlásil Obama.
Americký prezident přicestoval na návštěvu estonské metropole den před zahájením summitu NATO ve Walesu, aby uklidnil své pobaltské spojence obávající se Ruska v souvislosti s jeho počínáním na Ukrajině.
USA mají na základě Severoatlantické smlouvy povinnost kolektivní obrany členů aliance, uvedl Obama. "Estonsko nikdy nezůstane samo," řekl.
Americký prezident rovněž oznámil, že Američané chystají v Pobaltí nové letecké cvičení.
V červnu se v pobaltských zemích uskutečnily rozsáhlé vojenské manévry NATO, které se staly terčem ostré kritiky ze strany Moskvy.
Další zabitý ruský novinář. Vražda?
Na Ukrajině byl nalezen mrtev ruský fotograf Andrej Stěnin. Byl pohřešován měsíc a pracoval pro agenturu RIA Novosti, která dnes jeho smrt potvrdila. "Náš kolega, fotograf Andrej Stěnin, je mrtev. Ukazuje se, že nebyl vězněn... Zemřel před měsícem. Jeho automobil se dostal do palby a shořel na silnici u Doněcku," řekl dnes šéf mediálního holdingu Rossija segodňa Dmitrij Kiseljov, v jehož rámci RIA Novosti působí.
Ruská televize dnes odvysílala záběry vraku automobilu, v němž fotograf údajně zahynul. Stěnin byl naposledy spatřen 5. srpna. Ruští novináři od srpna vedli rozsáhlou kampaň za Stěninovo osvobození v domnění, že byl zajat.
Rusko případ vyšetřovalo od poloviny srpna a pracovalo s hypotézou, že novináře unesla ukrajinská národní garda.
"Zatímco jsme dělali vše možné i nemožné, abychom ho zachránili, Andrej už bohužel nebyl naživu. Vše, co jsme o něm slyšeli od Ukrajinců, byly lži," řekl Kiseljov. Rodině a přátelům zesnulého novináře vyjádřil soustrast ruský prezident Vladimir Putin i premiér Dmitrij Medveděv.
Moskva nyní po Kyjevu žádá, aby smrt fotoreportéra důkladně vyšetřila. Podle ruského ministerstva zahraničí by ukrajinské orgány také měly potrestat ty, kdo jsou za zabití novináře zodpovědní. Na zahájení nezávislého vyšetřování naléhá také Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), jejíž zástupci novinářovo tělo koncem srpna objevili.
