Kazachstán
Prezident vládnout bez voleb nechce, stejně vyhraje
07.01.2011 11:04 Aktualizováno 07.01. 11:32
Kazašský prezident Nursultan Nazarbajev odmítl návrh parlamentu, aby pomocí referenda zůstal u moci i po vypršení nynějšího mandátu, a to rovnou o deset let do roku 2020. Nynější mandát Nazarbajevovi vyprší v roce 2012.
"Návrh kazašského parlamentu uspořádat referendum k dodatkům a změnám v ústavě musí být zamítnut," citují média z kratičkého prezidentského dekretu, jehož tři věty nic víc neříkají.
Poněkud překvapivý návrh uspořádat v Kazachstánu místo prezidentských voleb všelidové referendum o prodloužení Nazarbajevova mandátu (a tedy bez protikandidátů) vzešel před vánočními svátky z regionálního shromáždění místních politiků v Usť Kamenogorsku na východě země. Podle autorů iniciativy je smyslem návrhu "neodvádět prezidenta organizováním voleb od plnění významných úkolů" při správě státu. Obě komory parlamentu poté přijaly návrh za svůj.
"S Nazarbajevovým jménem spojujeme všechny úspěchy dnešního Kazachstánu. Naše země se za historicky krátké období stala úspěšným státem s rozvinutým tržním hospodářstvím a vysokou autoritou na mezinárodní scéně," zdůvodnil doporučení šéf kazašského senátu Kasym-Žomart Tokajev. Na podporu referenda už podle něj iniciativní skupiny shromáždily 2,6 milionu podpisů.
Možnost faktického zrušení prezidentských voleb v minulých dnech kritizovaly Spojené státy, které varovaly, že referendum by znamenalo krok zpět na cestě k demokracii. Kazachstán už podobné referendum absolvoval v roce 1995, kdy Nazarbajev prodloužil svůj mandát do roku 2000. Volby, které by odpovídaly západním demokratickým standardům, se v zemi nikdy nekonaly.
Gesto na Západ?
Kazašská opozice upozornila, že i kdyby Nazarbajev iniciativu poslanců nepodpořil, může parlament příslušně novelizovat ústavu i bez formálního prezidentského souhlasu. Tak jako tak mu parlament ústavu upravil, aby mohl kandidovat a vládnout, kolikrát se mu zachce, a volby plánované na roky 2012 a 2017 mu zřejmě žádné potíže dělat nebudou.
"Bylo jasné, že to Nazarbajev odmítne," soudí kazašský analytik Edvard Politajev. "Všude na veřejnosti říká, že nechce žádný kult osobnosti." Referendem by si také pohněval Západ.
Nyní sedmdesátiletý Nazarbajev zahájil svou kariéru jako dělník metalurgického závodu, postupně šplhal po stranickém žebříčku funkcí a v roce 1989 se stal prvním tajemníkem komunistické strany Kazachstánu. Při rozpadu Sovětského svazu koncem roku 1991 nezaváhal a stal se prezidentem nezávislého Kazachstánu. Tuto funkci drží dodnes.
Loni parlament udělil Nazarbajevovi titul "vůdce národa" (přes obdobný prezidentův nesouhlas), má v hlavním městě vlastní mauzoleum a jakákoli kritika jeho skutků je trestná. Přes to všechno, ale spíš právě díky prezidentově silné ruce a až kultu osobnosti je ve Střední Asii Kazachstán ostrovem politické stability, sousední Uzbekistán či Kyrgyzstán se potýkají s etnickým násilím.
V Kazachstánu neexistuje parlamentní opozice a všichni poslanci patří k vládní Nazarbajevově straně Světlo vlasti. Zemi ovládá propojený systém rodinných a kmenových vazeb, přes které se rozdělují výnosy z obrovských zásob zemního plynu.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.