Anexe dokonána
Připojení Krymu odmávla Rada federace. Podepsal i Putin

Horní komora ruského parlamentu dnes ratifikovala smlouvu o připojení Krymu k Ruské federaci. Pro schválení dokumentu se vyslovilo všech 155 poslanců Rady federace přítomných při hlasování. Ve čtvrtek smlouvu schválila Státní duma, dolní parlamentní komora.

Krátce poté podepsal krymskou-ruskou smlouvu o připojení Krymu k Rusku také prezident Vladimír Putin, čímž uzavřel i ústavní proceduru anexe. Obě komory ruského parlamentu tak splnily závazek, že proceduru připojení ukončí v maximálně krátké době.

"Blahopřeji všem obyvatelům země, všem občanům Ruské federace a obyvatelům Krymu a Sevastopolu k této události, která je nade vší pochybnost význačná," řekl prezident před podpisem dokumentu.

Putin rovněž podepsal ústavní zákon o rozšíření počtu subjektů Ruské federace z dosavadních 83 na 85. Rozšíření počtu členů federace bude zachyceno ve změně článku 65 ruské ústavy, který jmenovitě subjekty federace vypočítává.

Na Krymu se dnes připravují další radostné oslavy návratu poloostrova do lůna Ruské federace.

Spolu se smlouvou o připojení Krymu k Rusku poslanci Státní dumy i Rady federace přijali ústavní zákon, kterým se počet členů Ruské federace rozšiřuje z dosavadních 83 na 85.

Kromě samotného Krymu se novým subjektem federace stává i město Sevastopol, které má stejně jako Moskva nebo Petrohrad zvláštní status.

Rada federace rovněž přijala zvláštní prohlášení k sankcím, které na několik dalších ruských činitelů ve čtvrtek uvalily Spojené státy a Evropská unie. Krok Západu horní komora označila za "bezpříkladný akt politického vydírání a snahu potrestat Rusko za prosazování nezávislé zahraniční politiky".

 
Stejně jako poslanci Státní dumy i poslanci Rady federace dnes doporučili Washingtonu, aby na sankční seznam zařadil všechny zastupitele, kteří připojení Krymu podpořili.

Ze všech ruských zastupitelů se proti záboru poloostrova postavil jen poslanec dolní komory Ilja Ponomarjov, který ve čtvrtek připojení Krymu označil za hrubou politickou chybu. Část jeho kolegů podle dnešních zpráv ruských médií požadovala, aby byl Ponomarjov zbaven poslaneckého mandátu. Vedení sněmovny návrh odmítlo s tím, že poslanec nemůže být za veřejné vyjádření svého názoru nijak postižen.

Putin dnes zároveň jmenoval Olega Belavenceva svým stálým politickým představitelem v nově zřízeném "Krymském federálním okruhu". Belavencev má podle dostupných informací blízko k ruskému ministru obrany Sergeji Šojguovi, dosud řídil jednu z hlavních složek jeho ministerstva.

Podle dalšího prezidentského dekretu dnes metropole Moskva a krymská města Simferopol a Sevastopol oslaví územní zisk slavnostní salvou. Putin zároveň vyzval poslance obou parlamentních komor, aby k hladkému zařazení Krymu mezi ostatní součásti federace maximálně přispěli.

Zápas se nyní podle ruských médií přesune na hospodářské bojiště. Ceny ropy dnes kvůli nervozitě investorů získaly více než dolar na barel. Naopak ruské akcie po rozšíření západních sankcí prudce oslabily a agentury Fitch a Standard & Poor's zhoršily výhled hodnocení úvěrové spolehlivosti Ruska ze stabilního na negativní. Do boje za záchranu ruské banky Rossija, vystavené americkým sankcím, se dala ruská centrální banka a osobně Putin: otevře si tam prý účet, na který si nechá posílat prezidentský plat.

Rusko dnes oznámilo zrušení slevy na plyn, kterou poskytlo Ukrajině výměnou za používání vojenské základny v Sevastopolu. Podle premiéra Dmitrije Medveděva by Ukrajina měla Rusku v této souvislosti vrátit 11 miliard dolarů. Celkově prý Kyjev Moskvě dluží ještě o pět miliard dolarů víc. Ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk v Bruselu označil zvýšení ceny za ruský trest pro Ukrajinu za její evropskou volbu.

Západní Evropa má z hospodářské války s Ruskem obavu. Podle německých expertů by se po uvalení ekonomických sankcí dostaly do ohrožení statisíce pracovních míst v německých firmách, které s Ruskem obchodují. Zástupci průmyslu se také obávají, že v dlouhodobém horizontu by se Rusko mohlo začít při vývozu surovin více orientovat na Čínu než na Evropu. Naopak západní jaderný průmysl doufá, že východní Evropu závislou na ruském plynu krymská krize povzbudí k příklonu k jádru.

Německo se nicméně i přes hrozbu ekonomických ztrát rozhodlo zrušit všechny projekty vojenské spolupráce s Ruskem, které byly naplánované do konce dubna. Ministerstvo hospodářství navíc upozornilo, že v současnosti nebude povolovat německým firmám vývoz zbrojní techniky do Ruska. O rozhodnutí Francie pozastavit vojenskou spolupráci s Ruskem informoval i francouzský ministr obrany Jean-Yves Le Drian. Krok se podle něj bude týkat společných vojenských cvičení.

Polsko kvůli krymské krizi o několik měsíců urychlí tendr na protiraketový systém, dodavatele chce vybrat do konce letošního roku.

Česko v souvislosti s neklidným vývojem na Ukrajině prověří situaci volyňských Čechů, v sobotu se za krajany vydá zástupce českého velvyslanectví. Podle českého premiéra Bohuslava Sobotky je důležité, aby nynější ukrajinská vláda prováděla citlivou politiku vůči národnostním menšinám.