Proč Anonymní alkoholici nemají v Rusku šanci na úspěch

Zahraničí
27. 1. 2013 15:00
Hnutí Anonymní alkoholici se v Rusku zakořeňuje jen těžko (ilustrační foto).
Hnutí Anonymní alkoholici se v Rusku zakořeňuje jen těžko (ilustrační foto).

Hnutí Anonymní alkoholici, které se do Ruska dostalo před více než 20 lety, se jen těžko zakořeňuje v zemi, kde je alkoholismus, jenž si ročně vyžádá půl milionu obětí na životech, chápán často jako řízení osudu.

"Když jsem měl hovořit o svém životě před dvacítkou dalších alkoholiků, nejdříve mě to znechucovalo," říká osmapadesátiletý Andrej, který strávil devět let za mřížemi. S Anonymními alkoholiky začal spolupracovat před 14 lety, předtím vyzkoušel všechno možné.

"Koupit čaj a sušenky pro všechny a pak sál uklidit, to všechno mi připomínalo naše subbotniki," povinné sobotní veřejně prospěšné práce za dob socialismu, vzpomíná muž, jehož tvář na sobě nese známky pohnutého života.

Metoda Anonymních alkoholiků, hnutí založeného ve 30. letech minulého století ve Spojených státech, které se pak rozšířilo do více než 160 zemí, je založena na schůzkách, na nichž účastníci hovoří o svých problémech spojených se zneužíváním alkoholu a o svém úsilí svou závislost překonat.

Momentka z moskevského metra.Dnes, po pěti cyklech s Anonymními alkoholiky, se Andrej ve své skupině, která se schází dvakrát až třikrát týdně v centru Moskvy, cítí jako mezi svými.

První skupiny "vzájemné pomoci" Anonymních alkoholiků se v Moskvě objevily koncem 80. let spolu s přestavbou a otevíráním země světu.

O dvacet let později je v Rusku na 400 skupin s 10 tisíci členy, a to v zemi, která má na 143 milionů obyvatel, mezi nimiž je alkoholismus značně rozšířen.

"Anonymní alkoholici v Rusku nepřitahují příliš mnoho lidí, ačkoli 2,5 milionu Rusů je registrováno jako závislí na alkoholu a více než polovina ruských mužů alkohol pravidelně zneužívá," soudí Alexander Němcov z psychiatrického institutu v Moskvě.

"Mentalita Rusů odporuje americkému programu, který je založen na naprosté otevřenosti uvnitř skupiny," vysvětluje tento expert na alkoholismus. "Absolvovat cyklus Anonymních alkoholiků vyžaduje práci na sobě samém, zatímco Rusové dávají přednost pasivní roli při odvykací kůře," dodává.

Ruští alkoholici si nejčastěji volí takové metody, jako je hypnóza nebo užívání léků proti alkoholismu. Andrej prošel tradičními ruskými odvykacími metodami: absolvoval celkem 22 léčebných programů trvajících od 45 dní do šesti měsíců. Pokaždé však následovala recidiva.

Pocity provinění a trestu, které provázejí ruský přístup, bránily Andrejovi podle jeho slov s pitím skoncovat. Pomohl mu až program Anonymních alkoholiků, pro něž je alkoholik nemocnou osobou, nikoli hříšníkem.

"Se svým pragmatismem, racionalismem a individualismem, ale také kultem hmotného úspěchu se Anonymní alkoholici v Rusku těžko prosazují," vysvětluje expert na alkoholovou závislost Andrej Igonin.

Ruský člověk vždy pil, aby snesl nespravedlnost života."Rusové jsou více citově založení, otevření, důvěřiví, ale zároveň potřebují autoritu. Jsou to altruisté hledající duchovní ochranu," dodává.

Útoky proti Anonymním alkoholikům přicházejí i z pravoslavného tábora.

"Přišel jsem se podívat na Anonymní alkoholiky a byl jsem zděšen: oni nemají Boha a tvrdí, že alkoholismus přemohou sami, a ještě je to naplňuje pýchou," napsal jeden uživatel internetu na pravoslavném blogu. "Obrátil jsem se k církvi, tady se vítězí půstem a modlitbou," dodal.

"Alkoholik v Rusku budí soucit a to ho zabíjí," tvrdí jeden z aktivistů Anonymních alkoholiků Vladimir.

Ruská literatura se od Dostojevského po soudobé autory doslova hemží postavami, které pijí. "Ruský člověk vždy pil, aby snesl nespravedlnost života," prohlašuje Vladimir, který abstinuje již 18 let.

Autor: AFP, ČTK Foto: Profimedia , SXC , ČTK/AP/DMITRY BELIAKOV

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ