Nespokojený Kreml
Protiraketová obrana. Rusům se nelíbí role statistů

Rozhovory mezi USA a Ruskem o protiraketové obraně opět narazily na zásadní překážku. Rusko chce být plnohodnotnou součástí systému, zatímco Spojené státy mu v systému přisoudily omezenou a do jisté míry oddělenou roli.

Ruský požadavek na společný systém by v praxi znamenal, že by obrana zemí NATO před jaderným útokem závisela na mocnosti, která byla dlouholetým nepřítelem aliance, píše americká agentura AP.

Proklamovaným důvodem pro vybudování jaderného deštníku nad Evropou je nebezpečí útoku z Íránu, který podle Spojených států intenzivně pracuje na vývoji jaderné zbraně. Rusko projekt protiraketové obrany od počátku odmítalo s argumenty, že je namířen proti němu a že naruší jadernou rovnováhu. Po letech odporu nakonec Kreml souhlasil - pod podmínkou, že bude Rusko součástí systému.

Soudě podle rétoriky nehodlá Moskva od svého požadavku na společnou obranu ustoupit. Na začátku měsíce varoval náměstek ruského ministra zahraničí Spojené státy, že cokoli jiného než společný systém může Rusko přimět k odstoupení od nově ratifikované smlouvy START a k "přijetí opatření, včetně vojenských a technických".

Pohrozil tak, že Rusko rozmístí nové balistické rakety a odstartuje nové závody ve zbrojení.

Spojené státy předpokládají existenci dvou oddělených systémů, které sdílejí radar a systém včasného varování. Podle Rusů by to ale vedlo fakticky k tomu, že by Moskva jen přebírala rozhodnutí učiněná ve Washingtonu.

Oddělené systémy by navíc znamenaly, že by západní část systému byla namířena také proti Rusku, což je hlavní výhrada ruských představitelů. To by prý porušilo rovnováhu založenou na vzájemném jaderném odstrašení, které nedovolí podniknout jaderný útok ani jedné z velmocí. Stisknutí červeného knoflíku by totiž znamenalo okamžitý protiútok a následné vzájemné zničení.

Někteří experti jsou toho názoru, že obavy Moskvy jsou liché, neboť americký protiraketový systém není schopný odrazit případný masivní ruský útok, a nepředstavuje tak pro rovnováhu vážné nebezpečí.

Podle ruského vojenského experta Alexandra Golce Rusko pravděpodobně chápe, že na jeho požadavky nemohou Američané přistoupit, a tak ultimativní rétorika je ve skutečnosti vyjednávací taktikou. Cílem této taktiky, myslí si Golc, je přimět USA, aby nerozmisťovaly protibalistické rakety v prostoru Antarktidy, kde by mohly sestřelit mezikontinentální střely vyslané na americké cíle.

Nejen Rusko pozoruje přípravy systémů protiraketové obrany s obavami. "Protiraketová obrana velmi znepokojuje i Čínu," říká Sharon Squassoniová z washingtonského Centra pro strategická a mezinárodní studia.

"Průměrně účinná protiraketová obrana, kterou ještě nemáme, by mohla neutralizovat jejich jadernou hrozbu a oni to dobře vědí... Musíme (ve věci obrany) spolupracovat s Rusy, jako budeme v budoucnu muset spolupracovat s Číňany."

Ačkoli se rozhovory ocitly ve slepé uličce, představitelé amerického ministerstva zahraničí věří, že obě strany dospějí ke kompromisu - NATO bude chránit NATO a Rusko bude chránit Rusko.