Protizápadní postoje Rusů na vrcholu. Vydrží až dekádu?

Zahraničí
6. 8. 2014 19:55
Z přítele protivník.
Z přítele protivník.

Protizápadní nálady dosáhly v Rusku nového vrcholu, upozornil dnes na svém webu list Vedomosti s odvoláním na průzkum nezávislého střediska Levada. "Tato tendence podle expertů může trvat dlouho," varoval deník pod titulkem Vším je vinen Západ.

Zatímco ještě v lednovém průzkumu vyjádřilo záporný postoj k USA jen 44 procent Rusů, v červenci jich byly už tři čtvrtiny, a to je nejvíce za celou dobu těchto průzkumů. Tři pětiny Rusů se odmítavě staví k Evropské unii a více než polovina i k sousední Ukrajině.

"Za posledních 20 let je to čtvrtý vrchol antiamerických nálad: první byl za bombardování Srbska v roce 1999, druhý při vypuknutí války v Iráku v roce 2003, třetím ruská válka s Gruzií v roce 2008, ale tak vysoké ukazatele tu ještě nebyly," připustil ředitel střediska Lev Gudkov.

Od počátku roku se na polovičku smrskl počet Rusů s kladným vztahem k Ukrajině, z 66 na 33 procent. Zatímco před třemi lety o nepřátelství k Ukrajině hovořil jen každý padesátý Rus, nyní dvě pětiny označují vztahy za nepřátelské - a dvě třetiny Rusů za to vinu kladou na Kyjev.

Prudce se zhoršil i postoj k Evropské unii, která až dosud nebyla v Rusku vnímána jako soupeř, natož nepřítel. Podle Gudkova dává o sobě znát protizápadní a protiukrajinská propaganda.

Demonstrace v Moskvě na podporu Putina v krizi kolem Ukrajiny.S rolí USA v ruském mínění je to podle Gudkova složitější, protože Spojené státy současně "představují příklad všeho, co by chtělo mít Rusko". Ustavičné soupeření s USA se stalo důležitým prvkem ruské identity, ale celkově je prý vztah Rusů k USA lepší, než dočasné nálady, které uměle vytváří propaganda.

Prý až krize odezní a změní se tón televizních stanic, opadnou i protiamerické nálady, které ani dříve na tak vysoké úrovni nevydržely déle než dva, tři měsíce.

Momentálně je však vnímání zúženo na černou a bílou. Lidé prý nejsou připraveni na situaci hledět objektivně, potřebují prostá vysvětlení.

Sociolog Leontij Byzov z akademie věd se však domnívá, že nynější ukrajinská krize bude mít dalekosáhlejší následky a určí trend v ruském mínění na nejméně deset let. "Ukrajina bude mít špatné vztahy s Ruskem a zátěž z konfliktu ještě dlouho nepomine," připustil i politolog Alexej Makarkin.

Autor: ČTK Foto: Shutterstock

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ