Putin chce lepší připravenost ruských jaderných zbraní
20.11.2007 19:30
Rusko je rozhodnuto zlepšit připravenost svých strategických jaderných sil, aby se mohly postavit každému agresorovi, prohlásil dnes ruský prezident Vladimir Putin. Při svém jednání s ruskou generalitou v budově ministerstva obrany také zdůraznil, že jeho země nebude nezúčastněně sledovat narůstání vojenské moci Severoatlantické aliance u svých hranic.
Tvrdé výroky ruského prezidenta přicházejí v době, kdy už jen jeho podpis zbývá k tomu, aby Moskva definitivně odstoupila od smlouvy o konvenčních ozbrojených silách v Evropě (CFE). Rusko je nespokojeno s tím, že státy Severoatlantické aliance dosud neratifikovaly modifikovaný protokol CFE domluvený v roce 1999 v Istanbulu. NATO to ale odmítá učinit, dokud ruské jednotky neodejdou z Podněstří.
"Jednostranně nic plnit nebudeme, naši partneři smlouvu neratifikovali a někteří ji ani nepodepsali. To je skutečně moc dobré. To máme čekat léta?" zeptal se generálů Putin.
Podle něj je ale možné, že se Rusko do rámce dohody CFE opět vrátí. "Rusko posoudí možnost obnovení našich smluvních závazků poté, co naši partneři skutečně přistoupí k adaptované dohodě a hlavně ji začnou plnit," citovala jej agentura RIA Novosti.
Náčelník generálního štábu ruské armády Jurij Balujevskij ve své odpovědi prezidentovi slíbil, že Rusko opustí CFE přesně ve stanovenou dobu, tedy o půlnoci z 12. na 13. prosince.
Smlouva byla v roce 1990 podepsaná ještě za existence dvou bloků v Evropě: NATO a Varšavské smlouvy. V Istanbulu v roce 1999 byla po rozpadu Varšavské smlouvy a rozšíření Severoatlantické aliance modifikována. Rusko ale mimo jiné vadí, že smlouvou nejsou vázány pobaltské země někdejšího SSSR, které nyní patří do NATO.
Moskva také dlouhodobě kritizuje záměr Spojených států vybudovat část systému protiraketové obrany v Polsku a České republice. Žádá zmrazení rozhovorů Washingtonu s Prahou a Varšavou do té doby, než budou definitivně ukončena jednání mezi USA a Ruskem. Moskva nevěří ujišťování Američanů, že radar je obranou proti hrozbě z Íránu, vnímá jej především jako ohrožení vlastní bezpečnosti a strategické rovnováhy v Evropě.
Ruský prezident kritizoval "předvádění svalů" NATO u ruských hranic ve chvíli, kdy bez odpovědi zůstávají všechny ruské návrhy, například na vytvoření společného systému protiraketové obrany. Odstoupení od CFE je podle něj i vynucenou odpovědí na toto chování západních zemí.
Hlavním garantem ruské bezpečnosti přitom podle Putina zůstávají mobilní a nejmodernější technikou vybavené ruské ozbrojené síly. "Jedním z nejdůležitějších úkolů zůstává zvýšení bojové připravenosti strategických jaderných sil," citovaly ruského prezidenta agentury. Právě strategické jaderné síly musejí být podle Putina schopny "rychlé a adekvátní odpovědi libovolnému agresorovi".
Putinova stále ostřejší slova vůči Západu přicházejí krátce před parlamentními volbami naplánovanými na 2. prosince. Strana Jednotné Rusko, kterou vede do voleb právě Putin, je jejich jasným favoritem.
Foto: AP, archiv
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.