Euroasijský hospodářský svaz, který se Rusko nyní chystá vytvořit s partnery z celní unie Běloruskem a Kazachstánem, bude mít i svou Euroasijskou hospodářskou komisi. Ta by měla fungovat už od 1. července příštího roku. Náklady na byrokratický aparát tím stoupnou desetinásobně, což má zaplatit ruský rozpočet, ale Rusko v nové nadnárodní komisi přijde o valnou část vlivu při rozhodování, varoval dnes list Kommersant.
Návrh dohody v "pracovní verzi" už schválili premiéři tří zemí, definitivně by mohla být podepsána prezidenty počátkem listopadu. Podle návrhu by se nová komise, vzniklá na místě dosavadní skromné komise rusko-bělorusko-kazašské celní unie, měla vyznačovat daleko širší působností a tak velkými pravomocemi, že se podle listu mohou dostat i do konfliktu s ústavou. Každý zúčastněný stát by měl mít v radě komise po vicepremiérovi, v kolegiu komise pak po třech zástupcích. Při rozhodování má platit zásada "jeden člen-jeden hlas".
Zatímco sekretariát celní unie si dosud vystačil se 150 zaměstnanci, nová komise má mít 1200 pracovníků, které má platit hlavně ruský rozpočet, protože na Rusko připadá bezmála 90 procent cel vybíraných v unii s Běloruskem a Kazachstánem. Pro sídlo komise už bylo vybráno sídlo, jedna z moskevských budov patřící státní bance VTB.
"Nebude to jediná cena, kterou Rusko bude muset zaplatit za podpis dohody," poznamenal Kommersant. Podle diplomatů totiž ruští vyjednávači, první vicepremiér Igor Šuvalov a ministr průmyslu a obchodu Viktor Christěnko, zlomili odpor Bělorusů a Kazachů až tím, že ustoupili od kategorického požadavku zachovat při hlasování ruský podíl, který v celní unii činí 57 procent hlasů, a přistoupili na rovnoprávnost. Pokud ke spolku ještě přistoupí Kyrgyzstán a Tádžikistán, ruská váha se tím sníží z třetiny na pětinu.
Kremelské čachry
Vysvětlení lze prý hledat v tom, že novou euroasijskou byrokracii budou tvořit odcházející členové Putinovy vlády, kterou má po prezidentských volbách vystřídat nový kabinet Dmitrije Medveděva. Členové komise se přitom budou těšit imunitě, postavení federálního ministra, 45 dnům dovolené, zdravotní, bytové a sociální péči na úrovni členů vlády včetně ministerských příplatkům k penzím. Také mají být po čtyři roky nesesaditelní a formálně nezávislí, ačkoli přijdou z řad vládních úředníků.
"Evropané potřebovali 40 let, než se od Evropského společenství uhlí a oceli dostali k plnohodnotné Evropské unii. Budování celní unie a JEP jde daleko rychleji, protože čerpá ze zkušeností EU a dalších regionálních sdružení," napsal před necelým měsícem Putin.
Celní unie, v níž Putin spatřuje integrační "most" mezi EU a rychle se rozvíjejícím asijsko-tichomořským regionem, zatím zůstává omezeným projektem, protože mnohé státy bývalého SSSR se k ní odmítají připojit. Pobaltí je plně zapojeno do fungujících evropských institucí, Ukrajina se integraci s Ruskem vzpírá v obavě, že by narušila budování silných vazeb s Evropou. Nikam nevedl ani nátlak Kremlu, že by se v tom případě Ukrajině zlevnil ruský plyn, který je dlouhodobě spornou otázkou.
| Postsovětské svazy | |
|
