Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek v Římě vyjádřil naději, že Itálie pomůže Rusku normalizovat vztahy s Evropskou unií. Ta zavedla sankce proti Rusku po ruské anexi ukrajinského poloostrova Krym a po vypuknutí povstání proruských separatistů na východě Ukrajině na jaře 2014.
"Doufáme, že Itálie bude důsledně a jasně vyjadřovat své stanovisko a bude bojovat za to, co nejednou veřejně zaznělo, konkrétně za plnocenný návrat k normálním vztahům mezi Ruskem a Evropou," řekl Putin po jednání s šéfem italské vlády Giuseppem Contem. Ruský prezident podle svých slov chápe, že Řím má omezený prostor pro manévrování, ale doufá, že Itálie pomůže přesvědčit Brusel, že sankce byly chybou a poškozují celou unii. Prohlásil také, že Rusko a EU jsou v mnoha oblastech přirozenými partnery a že nevidí nepřekonatelné překážky bránící plnému obnovení vztahů.
Conte na tiskové konferenci konstatoval, že na stavu vztahů mezi EU a Ruskem se podepisuje skutečnost, že se stále neplní minské dohody o mírovém urovnání konfliktu na Ukrajině. Dodal však, že zvolení Volodymyra Zelenského ukrajinským prezidentem dává dialogu šanci. Navrhl také vytvořit fórum pro dialog mezi Ruskem a EU. "Je třeba vytvářet podmínky (...) a jsme připraveni přinést vklad k dialogu mezi Ruskem a Evropskou unií," řekl.
Italská vláda Ligy a Hnutí pěti hvězd je považována za přátelskou vůči Rusku a ministr vnitra Matteo Salvini opakovaně vyzval ke zrušení protiruských sankcí EU, poznamenala agentura DPA.
Moskva je ochotna ukončit chaos
Ruský prezident na tiskové konferenci poznamenal, že Moskva se necítí povinna rozhodujícím způsobem přispět k normalizaci situace v Libyi, protože Rusko tuto zemi nebombardovalo a neničilo libyjskou státnost. Nicméně Moskva je ochotna k ukončení chaosu přispět: "Nevyhýbáme se tomu, ale nemíníme se do toho problému po hlavě vrhnout."
Putin se během asi desetihodinové návštěvy Říma setkal také se svým italským protějškem Sergiem Mattarellou. Ještě dříve jej ve Vatikánu přijal papež František. Podle komuniké papežského státu jednali o "některých důležitých otázkách života římskokatolické církve v Rusku, jakož i o mezinárodní politice, včetně situace v Sýrii, Venezuele a na Ukrajině".
Putin se později zmínil, že s Františkem hovořil také o ochraně křesťanů na Blízkém východu a o humanitární pomoci v Sýrii. "Je důležité, že stanoviska Ruska a Vatikánu souzní v tom, co se týká obrany tradičních hodnot," řekl.
Pokud jde o případnou Františkovu cestu na Východ, podle Putinova poradce Jurije Ušakova pozvání papeže do Ruska stále není na pořadu dne.
Za svou dosavadní politickou dráhu se Putin setkal šestkrát se třemi papeži. Jeho nynější návštěva předznamenává páteční audienci zástupců ukrajinské řeckokatolické církve ve Vatikánu.
Po přijetí u papeže měl Putin a šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov jednání s vatikánským státním sekretářem kardinálem Pietrem Parolinem a šéfem vatikánské diplomacie, arcibiskupem Paulem Gallagherem.
Putinovu návštěvu doprovázela silná bezpečnostní opatření. Ze zóny zahrnující 50 ulic byla vyloučena doprava. Byly zakázány demonstrace, monitorován byl vzdušný prostor a omezen byl i telefonní signál.
Poslední sovětský prezident Michail Gorbačov a první ruský prezident Boris Jelcin sice zvali papeže - tehdy Jana Pavla II. - k návštěvě, ale cesta se neuskutečnila kvůli napětí mezi Vatikánem a ruskou církví, největší a nejvlivnější v pravoslavném světě.
