Přechod nejsilnějšího muže ruské politiky Vladimira Putina z funkce předsedy vlády na post šéfa Kremlu vytváří v Rusku nestandardní ústavní situaci. Odcházející premiér totiž podle ústavy skládá úřad do rukou hlavy státu, a Putin by proto musel podat demisi sám sobě. Podle moskevských médií kremelští právníci zádrhel přiznávají, ale problémy nepřipouštějí.
Ruská ústava výslovně stanoví, že po prezidentských volbách ministerský předseda skládá funkci do rukou nově zvolené hlavy státu. S odcházejícím premiérem své funkce opouštějí i všichni ministři. Putin by tak musel složit úřad do vlastních rukou, což je podle právních expertů nejen absurdní, ale i technicky nemožné.
V okamžiku převzetí nejvyšší ústavní funkce totiž Putin-prezident předsedou vlády být automaticky přestává, protože ústava souběh obou funkcí vylučuje. Až Putin příští pondělí oficiálně prezidentský úřad převezme, nebude už moci premiérskou funkci předat, protože ji automaticky ztratí. Medveděv demisi formálně převzít nemůže, protože podle ústavy tak po volbách musí učinit nově zvolená hlava státu. Putin tudíž úřad premiéra formálně nesloží.
"V okamžiku prezidentské inaugurace Putin prostě přestane být premiérem," komentoval situaci mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Žádné další formální náležitosti podle něj zapotřebí nejsou. Krátce po inauguraci bude jmenován nový premiér, jímž se podle očekávání stane dosavadní prezident Dmitrij Medveděv.
Nestandardní byl i Putinův první nástup do funkce prezidenta Ruské federace v roce 2000. Když koncem roku 1999 dosavadní prezident Boris Jelcin z funkce odstoupil, stal se Putin úřadujícím prezidentem. Když byl v březnu v předčasných volbách zvolen do čela státu, formálně nejvyšší ústavní funkci při inauguraci nepřevzal, protože jeho předchůdce Jelcin už čtvrt roku prezidentem nebyl.
