Rada federace schválila žádost prezidenta Vladimira Putina o nasazení vojáků na Ukrajině. Hlasování horní komory parlamentu v přímém přenosu vysílala ruská televize. Podle Kremlu je nasazení vojáků nutné k normalizaci situace na Ukrajině a k ochraně ruských občanů a vojáků z ruské základny umístěné na autonomním poloostrově Krym.
"Žádám o využití ozbrojených sil Ruské federace na území Ukrajiny k normalizaci společensko-politické situace v této zemi," požádal Putin parlament. Svůj krok zdůvodnil mimořádnou situací na Ukrajině, která podle něj ohrožuje životy ruských občanů.
Rada federace uvedla, že ve východních a jižních oblastech Ukrajiny reálně hrozí krveprolití a celé zemi pak humanitární katastrofa. Nasazení ruských vojáků na ukrajinském území podpořila i dolní komora ruského parlamentu: Státní duma vyzvala Putina, aby využil "veškeré možnosti k ochraně obyvatel Krymu před tyranií a násilím".
Sesazený ukrajinský prezident Viktor Janukovyč, který ze země utekl právě do Ruska, však na páteční tiskové konferenci v Rostově na Donu prohlásil, že Moskvu nebude žádat o vojenskou intervenci, neboť prý nyní není řešením. Prohlásil rovněž, že Krym musí zůstat součástí Ukrajiny.
Podle ukrajinského ministra obrany již Moskva v posledních dnech posílila svůj kontingent na Krymu zhruba o 6000 vojáků; v minulosti neoficiální zdroje uváděly, že Moskva má na Krymu na 26 tisíc vojáků.
Kličko: Ukrajina musí mobilizovat!
Úřadující ukrajinský prezident a předseda parlamentu Oleksandr Turčynov už v pátek označil ruský postup za otevřenou agresi. Ukrajinská vláda ještě před dnešním hlasováním ruských poslanců uvedla, že nebude na provokace Rusů na Krymu vojensky reagovat, v oblasti ale zvýšila pohotovost armády. Po oznámení, že Kreml dostal zelenou pro využití vojáků na ukrajinském území, vyzval opoziční předák Vitalij Kličko k mobilizaci ukrajinské armády.
Kreml požádal o pomoc při zajištění klidu promoskevsky orientovaný premiér krymské autonomie Sergej Aksjonov, kterého tento týden schválil do funkce krymský parlament, a to za situace, kdy byl obsazen skupinou neznámých ozbrojenců. Turčynov dnes podepsal dekret, jímž označil jmenování Aksjonova za nelegální.
Od pátku blokují ozbrojenci mezinárodní letiště v Simferopolu, správní středisku Krymu, a také vojenské letiště u Sevastopolu. Ozbrojenci obsadili i okolí krymského parlamentu, který kontrolují od čtvrtka. Nejmenovaný představitel ukrajinské armády dnes bez dalších podrobností oznámil, že ruští vojáci ovládli vojenské letiště u města Kirovske a že se pokusili ovládnout i raketovou základnu protivzdušné obrany.
Krymská samospráva odmítá novou vládu v Kyjevě, která vystřídala režim prezidenta Viktora Janukovyče, jehož před týdnem ukrajinský parlament odvolal. Janukovyčovým pádem vyvrcholily tříměsíční protivládní demonstrace, které loni v listopadu odstartovalo Janukovyčovo rozhodnutí odmítnout asociační smlouvu s Evropskou unií a orientovat se na spolupráci s Moskvou.
Zahraničí varuje, Krym sází na referendum
Před vojenskou intervencí na ukrajinském území varují v posledních hodinách Moskvu nejrůznější zahraniční státníci včetně amerického prezidenta Baracka Obamy. Velké znepokojení nad událostmi na Krymu vyjádřila mimo jiné německá kancléřka Angela Merkelová. Varšava vyzvala k ukončení všech provokací na Krymu. Český prezident Miloš Zeman po hlasování ruské Rady federace prohlásil, že vojenská intervence vytváří hluboký příkop, který nelze zasypat. Podle českého premiéra Sobotky by se žádná země neměla vojensky vměšovat do vnitřních otázek Ukrajiny.
Krymská vláda oznámila, že uspíšila konání referenda o budoucnosti poloostrova, které se nebude konat zároveň s ukrajinskými prezidentskými volbami 25. května, ale již 30. března. Vedle krymské otázky řeší Ukrajina problém vysokého dluhu za ruský plyn. Ruské ministerstvo energetiky oznámilo, že vzhledem k nesplacenému dluhu ve výši 1,55 miliardy dolarů (zhruba 30,4 miliardy korun) není důvod pro další poskytování slevy na odběr plynu.
