Nové příměří na východu Ukrajiny mezi vládními silami a proruskými separatisty by mělo platit od 0.00 hodin 15. února. Prohlásil to dnes v Minsku před novináři ruský prezident Vladimir Putin po mnohahodinovém jednání se svými partnery z Ukrajiny, Německa a Francie.
Dohodu o přerušení palby o půlnoci ze soboty na neděli a o následném stažení těžkých zbraní z padesátikilometrové nárazníkové zóny mezi znepřátelenými stranami během dvou týdnů potvrdil i ukrajinský prezident Petro Porošenko.
"Dohodli jsme se o hlavních otázkách," řekl Putin po vleklém vyjednávání. Kromě příměří se prý podařilo domluvit demarkační linii mezi znepřátelenými stranami a stažení těžkých zbraní od této hranice.
Pro ukrajinská vojska má podle Putina platit současné postavení, zatímco pro povstalecké jednotky linie z loňského 19. září. Vyřešen byl podle ruského prezidenta i "komplex otázek spojených s dlouhodobým politickým urovnáním".
Šéf Kremlu oznámil, že z minského summitu vzešly dva podepsané dokumenty: jednak prohlášení čtyř státníků, jednak dokument tzv. kontaktní skupiny o komplexu opatření, aby se minská mírová dohoda z loňského září uplatnila v praxi.
Tento dokument podle agentury TASS podepsali i vůdci proruských separatistů.
Podle kancléřky Merkelové právě Putinův tlak ke konci jednání přiměl separatisty, aby souhlasili s příměřím od sobotní půlnoci čili nedělního rána. Ocenila i Porošenka, který podle ní udělal vše, aby krveprolití skončilo.
Premiérka si však nedělá "žádné iluze": výsledkem je podle ní "záblesk naděje", avšak na cestě k urovnání konfliktu bude třeba ještě vykonat spoustu práce a překonat "veliké překážky".
Ukrajina by podle Putina měla podniknout ústavní reformu, která zakotví práva obyvatel Donbasu. Ruský prezident vybídl znepřátelené strany ke zdrženlivosti, k ukončení krveprolití a k zahájení politického dialogu.
Porošenko před novináři uvedl, že dohoda počítá také se stažením všech cizích vojáků a žoldnéřů a s propuštěním všech zajatců do devatenácti dnů. Do konce letošního roku by ukrajinští pohraničníci měli opět kontrolovat hranici s Ruskem i v úseku, ovládaném nyní separatisty.
Ukrajinský prezident zdůraznil, že nemůže být řeči o federalizaci Ukrajiny ani o autonomii pro povstalci ovládnuté oblasti na východě Ukrajiny.
Mezitím obě strany hlásí další padlé vojáky a zabité civilisty v pokračujících bojích ve východoukrajinských oblastech. Konflikt si od dubna vyžádal již více než 5300 mrtvých.
Minský summit začal ve středu v 18.30 SEČ a prakticky bez přestávky trval zhruba šestnáct hodin. Hollande poznamenal, že je třeba ještě mnohé učinit. Berlín dal najevo, že minské ujednání nepovažuje ani za "globální řešení" konfliktu, ani za průlom.
