Putin pozastavil smlouvu o ozbrojených silách

Zahraničí
26. 4. 2007 16:57
Ilustrační foto - ruský prezident Vladimír Putin
Ilustrační foto - ruský prezident Vladimír Putin

Ilustrační foto - ruský prezident Vladimír PutinRuský prezident Vladimir Putin překvapivě oznámil, že Rusko pozastavuje platnost smlouvy o konvenčních ozbrojených silách v Evropě, dokud ji nezačnou dodržovat i země Severoatlantické aliance. Šéf Kremlu tak učinil ve výročním projevu před poslanci obou komor parlamentu a své oznámení uvedl do souvislosti s americkými plány na stavbu protiraketové základny v České republice a v Polsku, které podle něj světovou bezpečnostní situaci rovněž zhoršují. NATO oznámilo, že bude žádat Rusko, aby Putinova slova vysvětlilo.

O situaci kolem Smlouvy o konvenčních silách chce Rusko diskutovat s aliancí v Radě Rusko-NATO. Nenastane-li pokrok, Moskva od smlouvy zcela odstoupí. Generální tajemník NATO Jaap de Hoop Scheffer odmítl Putinova slova o nedodržování dohod s tím, že členové NATO hodlají ratifikovat upravenou verzi smlouvy ve chvíli, kdy Rusko splní své závazky.
Místo snižování počtu zbraní v Evropě se podle Putina nyní u ruských hranic objevují nové vojenské základny včetně prvků americké protiraketové obrany. O tomto systému by podle ruského prezidenta bylo potřeba hovořit v rámci Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE).

Podle Riceové musí Rusko smlouvu dodržovat

Ministryně zahraničí USA Condoleezza Riceová uvedla, že Rusko by mělo své závazky vyplývající ze smlouvy dodržovat. Podle šéfa české diplomacie Karla Schwarzenberga, který se stejně jako Riceová a Scheffer účastní setkání ministrů zahraničí NATO a Ruska v Oslu, taková prohlášení boří důvěru.

"Očekávám, že ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov vysvětlí slova svého prezidenta," uvedl šéf NATO na tiskové konferenci v Oslu.

Země aliance dosud smlouvu umožňující kontrolu konvenčních zbraní neratifikovaly, hodlají tak učinit až ve chvíli, kdy Rusko stáhne své zbylé jednotky z Gruzie a Moldavska. To Jaap de Hoop Scheffer potvrdil. Řekl, že země NATO čekají, až Rusko splní své závazky.
Také podle Riceové plynou ze smlouvy určité povinnosti. "Očekává se, že je bude každý respektovat," řekla Riceová na tiskové konferenci před jednáním.

Schwarzenberg: Putinova prohlášení boří důvěru

Šéf české diplomacie Schwarzenberg uvedl, že je pro budování důvěry s Ruskem, ale že "jistá prohlášení prostě důvěru také boří". "Důvěra musí býti budována také z ruské strany," poznamenal.

Ve svém tradičním projevu před senátory a poslanci zklamal Putin očekávání některých pozorovatelů, když nenaznačil svého nástupce ve funkci prezidenta od roku 2008. Zdůraznil ale, že příští rok výroční zprávu přednese už jiný prezident. Na hodnocení či psaní politických závětí je ale podle ruského prezidenta zatím ještě brzy. Podle ruské ústavy už nemůže Putin v příštím roce na prezidentský post kandidovat. Velkou míru vlivu si ale podle pozorovatelů patrně ponechá.

Hned na začátku svého projevu Putin nepřímo obvinil západní státy, že se financováním opozičních hnutí vměšují do politického procesu v Rusku. O jaké finance jde a z jakých zemí pocházejí, ale konkrétněji neuvedl.

Putin navrhl úpravy v ruských zákonech

Putin také navrhl úpravy v ruských zákonech, které by tvrději potíraly extrémistickou činnost. Ruská policie v poslední době tvrdě zasahuje proti účastníkům opozičních demonstrací ve velkých ruských městech. Protesty pořádá radikální neparlamentní opozice spojená v hnutí Jiné Rusko. Tvrdé zákroky proti protestujícím odsoudily některé západní vlády.

Za nejdůležitější politickou událost letošního roku označil Putin prosincové parlamentní volby. Prezident připomněl tvrzení řady ruských činitelů, kteří si v minulých měsících stěžovali na pokusy západních zemí ovlivňovat politický proces v Rusku financováním opozice. Volby do Státní dumy podle Putina prokážou míru podpory ruské společnosti pro současnou politiku Kremlu. Na novém parlamentu pak podle něj bude záviset splnění strategických plánů Ruska.

Nové volební zákony, podle kterých budou Rusové své zástupce vybírat, podle ruského prezidenta umožní opozici rozšířit své zastoupení v zastupitelských orgánech státu. Volby se budou konat poprvé proporčním způsobem. Změny volebních zákonů, které byly zavedeny za jeho vlády, ale ostře kritizují ruští ochránci lidských práv.

Putinův projev v Kremlu vyslechli kromě poslanců a senátorů i hosté, včetně členů vlády, soudců a vysokých církevních hodnostářů. Putin v úvodu vyzval přítomné k minutě ticha na památku prvního ruského prezidenta Borise Jelcina. Později navrhl zřízení prezidentské knihovny, která by nesla Jelcinovo jméno. Putinův projev trval hodinu a 14 minut.

Putin se věnoval také vnitřním problémům země, zhodnotil národní projekty v oblasti zdravotnictví, zemědělství, penzijního systému či bydlení. Prezidenta prý těší vzrůstající počet uživatelů internetu, což má podle něj dobrý vliv na kvalitu ruské demokracie. Podle Putina vzrůstá i počet registrovaných tiskovin a elektronických médií a rozšiřuje se tak ruský informační prostor.

V ekonomické části projevu Putin hovořil o nutnosti posílit ruskou dopravní infrastrukturu a modernizovat průmysl. Vzniknout by například mělo státem silně podporované odvětví zabývající se nanotechnologiemi. Putin také navrhl vznik velké korporace, která by zastřešovala ruskou jadernou energetiku.

Foto: ČTK


Autor: ČTK

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ