Jako oslava úspěchů vlastní vlády vyznívá "skládání účtů" premiéra Vladimira Putina před ruskými poslanci. O masových protivládních demonstracích, které následovaly po loňských parlamentních volbách, se Putin dosud nezmínil, jen stručně vybídl oprostit se od emocí z napjatého období voleb a pustit se do společné práce na lepší budoucnosti Ruska.
Mezi své priority zařadil i radikální zlepšení podnikatelského a investičního ovzduší v situaci, kdy loni zemi opustil soukromý kapitál ve výši 84 miliard dolarů (asi 1,5 bilionu Kč), navzdory více než čtyřprocentnímu hospodářskému růstu.
Za necelý měsíc, 7. května, se Putin jako nově zvolený prezident vrátí do Kremlu a čela země. Do sněmovny se dostavil k poslednímu vystoupení v roli premiéra s téměř čtvrthodinovým zpožděním a vzápětí podrobně vyčíslil ekonomické i demografické údaje, svědčící o překonání krize z let 2008 až 2009.
"Rusko se utkalo s bezprecedentní krizí, první v globálním světě, mnohem nebezpečnější, než byla krize roku 1998. Celý svět stál na prahu kardinálních změn. Byla to obrovská výzva pro celou zemi. Kdybychom nedokázali odpovědět, ohrozili bychom nejen ekonomiku a sociální sféru, ale i samu suverenitu země. Ale nezlomili jsme se. Projevili jsme se jako zralý národ s vnitřní silou (...) Rusko nejenže překonalo krizi, ale udělali jsme velký krok dopředu. Jsme silnější než dříve," zdůraznil.
Více než sedm milionů novorozenců za léta 2008 až 2011 a stoupající počet rodin s druhým a třetím potomkem podle Putina dokazují, že ani krize nepřekazila pozitivní demografické trendy, protože lidé věří v budoucnost. Po celou dobu také reálné příjmy obyvatel neklesaly, ale alespoň trochu rostly. Průměrná mzda se "v reálném vyjádření" zvýšila o 18 procent. Třeba však ještě pracovat nad rozdíly v příjmech, dosahujícími mezi nejbohatšími a nejchudšími až 1600 procent, jakož i přiblížit minimální mzdu životnímu minimu.
Ke strategickým úkolům do příštích let Putin zařadil i další demografický rozvoj, včetně snižování úmrtnosti a prodlužování průměrného věku, návratu k základním morálním hodnotám či potírání alkoholismu, kouření a narkotik, připravujících každým rokem o život půl milionu Rusů.
Prioritou je rozvoj Sibiře
K prioritám zařadil i rozvoj Sibiře a Dálného východu. Potvrdil také předvolební slib vytvořit 25 milionů kvalitativně nových pracovních míst - i díky jim má průměrná mzda k roku 2020 vzrůst o 160-170 procent. Vybídl také k budování "nové ekonomiky" schopné odolat jakýmkoliv vnějším šokům a k posílení Ruska ve světě, především cestou euroasijské integrace, přičemž k Rusku, Bělorusku a Kazachstánu by se měli přidat i další partneři.
Rusko má také udělat "sto kroků kupředu" ve zlepšení investičního a podnikatelského ovzduší, aby na mezinárodním žebříčku postoupilo ze 120. na 20. příčku, tedy na úroveň Japonska či Lotyšska, zatímco nyní zaostává i za Běloruskem a Kazachstánem.
Přislíbil rovněž podporovat podnikání i vytvořením funkcí obránce práv podnikatelů či zvláštního prokurátora, či přímými státními investicemi do nejdůležitějších odvětví. Putin také slíbil bojovat s korupcí. Zároveň obhajoval vstup země do Světové obchodní organizace jako "silný impulz pro rozvoj ekonomiky"; další na řadě má být vstup do Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).
Na Putina před sněmovnou čekal i hlouček demonstrantů, avšak připravená policie hned asi desítku aktivistů zatkla, včetně předáka Levé fronty Sergeje Udalcova. Za porušení veřejného pořádku jim nejspíš hrozí pokuta.