Putin přichystal Solženicynovi vyznamenání

Mezi prezidentovými oceněnými je i držitel Nobelovy ceny za literaturu Alexandr Solženicyn. Pozoruhodné na ocenění je to, že vyznamenání uděluje představitel staré sovětské totalitární moci a agent tajné služby protisovětskému disidentovi. Oba však spojuje velkoruský a pravoslavný sentiment.

Vladimír Putin (54) dnes podpisem pod prezidentský dekret vyhlásil nové držitele ruského Státního vyznamenání. Tři ocenění jsou za vědu a techniku, další tři za umění a literaturu. Speciální cenu za význačné úspěchy v oblasti kultury a vzdělání udělí Putin známému ruskému spisovatel Alexandru Solženicynovi (88).

Solženicyn odmítl cenu převzít od prezidenta Borise Jelcina s tím, že nepřevezme vyznamenání z rukou člověka, který ruskému lidu přinesl akorát bídu. Ani teď nikdo neví, jestli se literát objeví na oficiálním předání v Kremlu cen 12. června.

Je hořkou ironií, že právě od bývalého agenta KGB Putina obdrží Solženicyn vyznamenání za svou práci v oblasti lidských práv.

Solženicyn byl původně učitelem fyziky a za druhé světové války dosáhl důstojnické hodnosti v Rudé armádě. Po válce byl za kritiku Stalina odsouzen k vyhnanství a strávil osm let v sovětských lágrech. V roce 1970 obdržel Nobelovu cenu za literaturu, což v brežněvovské Moskvě vyvolalo bouři nevole.

V zahraničí začalo roku 1973 vycházet jeho zřejmě nejznámější dílo Souostroví Gulag popisující úděsné podmínky sovětských pracovních lágrů. Gulag na Západ pašovali po částech Solženicynovi přátelé.

V roce 1974 byl vyhoštěn do Západního Německa a byl zbaven sovětského občanství. Po dvou letech odešel do USA, odkud se v roce 1994 vrátil do Ruska. S Vladimirem Putinem si podle agentury RIA Novosti rozumějí a oba spojuje ruský nacionalismus a vůle po renesanci pravoslaví na Rusi.

Solženicyn stále píše, ale drží se spíš v ústraní a na veřejnosti se moc neobjevuje. Podle agentury Reuters pracuje na své knize o bouřlivých židovsko – ruských vztazích za carského a sovětského režimu.

Na snímku pravoslavní kněží na moskevském Rudém náměstí o svátku Cyrila a Metoděje 24. května.

Foto: AP