Ruské strategické dálkové bombardéry budou od pátku opět pravidelně ve vzduchu. Oznámil to ruský prezident Vladimir Putin. Rusko se tak po více než desetileté přestávce vrací k praxi z dob Sovětského svazu; podle Putina je to nutné kvůli ruské bezpečnosti.
K TÉMATU: Putin vychvaluje "Varšavskou smlouvu II"
ČTĚTE: BBC v Moskvě končí na FM frekvencích
"Dnes 17. srpna v 00.00 moskevského času ze sedmi ruských letišť v různých částech země vzlétlo čtrnáct strategických nosičů raket, zabezpečovací i tankovací letouny. Začala bojová služba," řekl Putin novinářům.
Ruský prezident doplnil, že v bojovém hlídkování ve vzdálených oblastech se střídá dvacet strategických nosičů. "Letouny, které už nyní vzlétly, budou ve vzduchu dvacet hodin i s doplněním paliva," vysvětlil Putin.
Norské armádní zdroje dnes večer oznámily, že 11 ruských vojenských letadel podniklo manévry západně od norského území v mezinárodním vzdušném prostoru. Do akce, která byla podle Norů největší od počátku 90. let minulého století, byly zapojeny bombardovací, radarové a stíhací letouny doplněné o cisternové stroje určené k doplňování paliva ostatním letadlům. Naproti jim vzlétly norské stíhačky F-16, které je vyfotografovaly. Ruské letouny zamířily k Faerským ostrovům a poté se vrátily nazpět.
Putin vyzval ostatní země světa, aby k tomuto kroku přistoupily s pochopením, neboť je prý nevyhnutelný pro ruskou bezpečnost. Putin připomněl, že Ruská federace v roce 1992 jednostranně přerušila bojové hlídkování svých strategických letadel nesoucích jaderné zbraně. "Našeho příkladu bohužel nenásledovaly všechny země," podotkl prezident v narážce na Spojené státy.
Ruské letectvo už dříve oznámilo rozsáhlé cvičení svých strategických strojů, které se mělo odehrávat nad Severním, Atlantským i Tichým oceánem.
"Naši letci, myslím, dlouho jen seděli, létali jen případ od případu, například v době strategických cvičení. Piloti, ještě jednou opakuji, dlouho jen seděli, ale teď jsou rádi, začíná jim nový život," citovala agentura ITAR-TASS Putina, který je vrchním velitelem ruských ozbrojených sil. Putin s novináři hovořil na vojenském cvičišti nedaleko Čeljabinsku, kde spolu s lídry zemí Šanghajské organizace pro spolupráci (SCO) sledoval společné vojenské manévry zemí SCO, především Ruska a Číny.
Putin tak jen pár měsíců před koncem svého posledního období ve funkci pokračuje v posilování ruské vojenské moci. Prezident, jehož mandát končí v květnu příštího roku, se podle pozorovatelů v posledních měsících snaží obnovit velmocenské postavení své země. Rusko už prohlásilo, že se cítí být ohroženo plány USA na vybudování protiraketové obrany v Polsku a České republice. Moskva také v minulých týdnech oznámila, že odstupuje od Smlouvy o konvenčních ozbrojených silách v Evropě.
Reakce zahraničí nevzrušené
Spojené státy přijaly zptávy o ruském kroku v první reakci bez viditelného vzrušení. Mluvčí amerického ministerstva zahraničí Sean McCormack poznamenal, že "je to zajímavé". Agentury v této souvislosti podotkly, že lety ruských bombardérů nejsou letos žádnou novinkou, a připomněly několik incidentů, při nichž byly ruské stroje zaregistrovány daleko od svých základen.
McCormack dodal, že současná geopolitická situace se liší od dob studené války, kdy USA byly v konfrontaci s někdejším Sovětským svazem. "Je jiná doba. Pokud Rusko má pocit, že potřebuje sundat plachty z několika svých starých letadel a nechat je opět létat, je to jejich rozhodnutí," podotkl. Podle agentury AFP byla McCormackova reakce pohrdavá.
Podle řady pozorovatelů jsou lety bombardérů znakem rostoucích ambicí Ruska znovu se stát globálním hráčem mezi velmocemi. Podle nejmenovaného západního vojenského činitele Rusko "trošičku vypjalo prsa ve snaze dát lidem najevo, že je opět ve hře", citovala agentura Reuters.
Foto: ČTK/AP, archiv
