Ruský prezident Vladimir Putin poprvé otevřeně připustil, že by se v Rusku dalo prodloužit prezidentské funkční období ze čtyř na pět až sedm let.
Putin to řekl na setkání s novináři ze zemí skupiny G8. Celkový počet funkčních období by podle něj ale měl zůstat omezen.
Putin, kterému příští rok v březnu vyprší druhý prezidentský mandát, nemůže podle současné ústavy již kandidovat. Dosud prohlašoval, že ústavu měnit nehodlá. Právě prodloužení prezidentského období by tedy mohlo Putinovi umožnit setrvat v úřadě déle a pokračovat v prosazování své mocenské politiky.
Putin je v současném Rusku populární nejen díky ekonomickému růstu, které umožnily příjmy z ropy, ale i za svou agresivní protizápadní rétoriku, která běžným Rusům dává zakusit pocit, že Rusko má na mezinárodní úrovni opět svou váhu jako za sovětské éry.
Díky nově objevené národní pýše Rusové přehlížejí i oklešťování omezené demokracie a svobody médií z doby úřadování Borise Jelcina. Putin západní kritiky odmítá coby záminky pro omezování růstu mezinárodního významu Ruska. Na tiskové konferenci naopak poukazoval na bezpečnostní opatření před agresivními demonstranty v západní Evropě nebo teroristy ve Spojených státech.
Jeho obviňování Spojených států z unilateralismu a zneužívání role světového hegemona připomíná atmosféru z dob studené války. Sám však během svého sedmiletého působení soustředil moc v Kremlu, a to na úkor parlamentu a samosprávných regionů. Zároveň vytlačil z ruské politiky skupinu privatizačních zbohatlíků, tzv. oligarchy, kteří drželi silné pozice za Jelcina.
Vladimir Putin (54) je hlavou Ruské federace od posledního dne roku 1999, zvolen byl v květnu 2000. Jeho druhý mandát skončí příští rok. Ze zemí bývalého Sovětského svazu si v podstatě na doživotí dal parlamentem prodloužit funkci kazašský vůdce Nursultán Nazarbajev (viz TÝDEN 22/07). Loni v prosinci zemřel doživotní prezident Saparmurat „Türkmenbaši“ Nijazov, vládce středoasijských Turkmenů.
Na snímku prezident Putins vdovou po Borisu Jelcinovi Nainou.
Foto: Reuters
