Vrtkavá přízeň
Putin už není takový "geroj", ale je prý nenahraditelný

Ruský prezident Vladimir Putin během deseti let přišel o čtvrtinu přívrženců a z "hrdiny" se přeměnil v politika, který však dosud nemá na ruské scéně náhradu. Vyplývá to z průzkumu státní agentury VCIOM, o jehož výsledcích dnes informoval list Kommersant.

Zatímco v roce 2002 Putin budil příznivý dojem u téměř čtyř pětin Rusů, nyní jen u dvou třetin. Současně z osmi na 22 procent vzrostl počet dotázaných, u nichž Putin vyvolává v zásadě odpor.

"Přestal fungovat putinský mýtus, kdy jej Rusové přijímali jako hrdinu, který je schopen zbavit zemi problémů," soudí politolog Dmitrij Orlov, podle kterého je teď šéf státu brán svými krajany spíše jako "efektivní a kompetentní manažer".

Míru Putinovy podpory podle ředitele VCIOM Valerije Fjodorova však lépe než srovnání s deset let starými průzkumy vyjadřuje výsledek březnových prezidentských voleb, kdy favorit získal téměř 64 procent hlasů. "Tehdy byla jiná éra a mezitím se prakticky vše změnilo, i Putin, země a voličstvo," upozornil.

Podle sociologa Leontije Vyzova i spektakulárními kousky, jako byl nedávno let s jeřáby, sotva umožní prezidentovi vrátit se do role "vůdce národa". V minulosti byl totiž šéf státu srovnáván hlavně se svým předchůdcem Borisem Jelcinem a všeobecně se jevil jako "menší zlo", jenže mezitím se tato rovnováha změnila: Putin se zprotivil liberálněji naladěným voličům a sám se snaží přitvrzováním rétoriky i zákonů zalíbit konzervativní většině.

Putin se v očích přinejmenším poloviny spoluobčanů změnil ze "symbolu slávy Ruska" v "obyčejného prezidenta", který si zasluhuje vděk za úspěchy, ale nese i odpovědnost za problémy, upozornil v listu Vedomosti sociolog Alexej Levinson.

Někdejší dvorní politolog Kremlu Gleb Pavlovskij zase v časopise The New Times odhadl, že v nové situaci si šéf státu snaží vymyslet novou roli v novém scénáři budoucnosti, nad nímž nyní dumá. Putin prý nechce být "diktátorem", ale potřebuje systém, který by jej poslouchal a ve kterém by jeho hlavní role byla ještě nespornější než role prezidenta.

Potíž podle Pavlovského tkví v tom, že systém se momentálně rozpadá, v chaosu je i Putin spíše řízen situací než naopak a odtrhl se od lidí i vládnoucí elity. Ale ve svém okolí už prezident nemá nikoho, kdo by si mu troufl odporovat.