Obama neuspěl
Putin zůstává tvrdý. Krymští chtějí spolknout celou Ukrajinu
07.03.2014 06:45 Aktualizováno 07.03. 13:40
Ruský prezident Vladimir Putin řekl, že mezi jeho zemí a Spojenými státy přetrvávají rozdíly v přístupu a hodnocení ukrajinské krize. Trvá na legitimitě svého postupu. Vyjádřil se tak po hodinovém telefonickém rozhovoru se svým americkým protějškem Barackem Obamou.
Obama naproti tomu uvedl, že ruská intervence na Ukrajině ohrozila světový mír.
"Ruské akce ohrožují mezinárodní mír a bezpečnost. Je důležité zachovat svrchovanost a územní celistvost Ukrajiny," uvedl Bílý dům v prohlášení.
Nové vedení v Kyjevě se podle Putina dostalo k moci protiústavním státním převratem a způsobilo zcela legitimní rozhodnutí ve východní, jihovýchodní a krymské oblasti Ukrajiny.
"Rusko nemůže ignorovat volání o pomoc v této záležitosti a podle toho jedná, zcela v souladu s mezinárodním právem," uvedl Putin v prohlášení.
Obama vyzval Putina, aby přistoupil na diplomatické řešení krize. Během jejich druhého telefonického rozhovoru v posledních šesti dnech nejvyšší americký představitel zdůraznil podmínky diplomatického řešení. Rusko má podle něj na Krymu stáhnout své jednotky na své tamní základny, umožnit mezinárodním pozorovatelům zajistit na místě práva tamních etnických Rusů a přistoupit na přímá jednání s ukrajinskými představiteli.
Uktrajinští pohraničníci začali dnes odpoledne bít na poplach. Na Krymu podle nich zaujalo pozice už kolem třiceti tisíc ruských vojáků. Dosud Kyjev hovořil jen o 16 tisících.
Horní komora ruského parlamentu podpoří připojení Krymu k Rusku, pokud se pro to v ohlášeném krymském referendu vyjádří většina hlasujících. Řekla to dnes předsedkyně Rady federace Valentina Matvijenková.
Šéf krymského parlamentu v Moskvě prohlásil, že s Ruskem se musí spojit celá Ukrajina.
Parlament Krymské autonomní republiky ve čtvrtek schválil rezoluci o připojení poloostrova k Ruské federaci. Zároveň urychlil uspořádání referenda o odtržení od Ukrajiny, které se má konat 16. března. Podle krymských předáků se v něm kladně vysloví nejméně 70 procent obyvatel Krymu.
"V případě, že lidé na Krymu v referendu rozhodnou o přičlenění k Rusku, taky my jako horní komora takové rozhodnutí určitě podpoříme," prohlásila dnes Matvijenková po setkání s předsedou krymského parlamentu Vladimirem Konstantinovem.
Do náruče Ruska nejen Krym, ale celá Ukrajina?
Konstantinov po jednání s Matvijenkovou novinářům řekl, že jeho cílem není jen ruský Krym, ale připojení celé Ukrajiny k Ruské federaci. "Slibujeme, že učiníme vše pro to, aby se s Ruskem znovu spojil nejen Krym, ale i celá Ukrajina," řekl šéf krymského parlamentu.
Kdysi ruský poloostrov Krym svěřil pod správu Kyjeva v roce 1954 tehdejší sovětský vládce ukrajinského původu Nikita Chruščov.
"Doufám, že se nám přece jen podaří vychovat na Ukrajině nového vůdce, jenž sjednotí naše dva velké státy, které odděleně existovat nemohou," řekl později Konstantinov při setkání s šéfem dolní ruské sněmovny Sergejem Naryškinem.
"Míč je teď na vaší straně," řekl Konstantinov předsedovi Státní dumy. "My uspořádáme referendum, v němž lid rozhodne. Pak bude řada na vás, musíme rozhodnout historický osud Krymu na věky," zdůraznil.
"Ukrajina je součástí jednoho velkého ruského světa. Poté, co vyřešíme otázku Krymu, jsme prostě povinni maximálně usilovat o to, abychom ochránili nejen Rusy na Ukrajině. Je třeba ochránit všechny obyvatele Ukrajiny před fašismem a nacismem, před tím nehorázným tlakem západních států, které nám vnucují svou ideologii a hovoří o jakýchsi velkých evropských hodnotách," řekl krymský představitel.
Na Krymu už není možné sledovat programy dvou nezávislých televizí Channel 5 a Channel 1+1. Proruský premiér prohlásil, že zastaví příval nevyvážených a podvodných zpráv. Cílem je prý chránit před zmíněnými stanicemi veřejnost.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.