Drahé, dražší, nejdražší
Putinovi už zase nasazují psí hlavu, nyní fotbalovou
21.07.2014 06:45
Přes četné hororové předpovědi dopadla letošní zimní olympiáda v Soči obecně skvěle. Tedy snad až na gigantické náklady a nářky ochránců přírody. Stala se ovšem nejdražší v historii. To ale zbytek světa pálit nemusí. Bolí to však Rusy, kteří jsou ovšem, jak známo z historie, utrpení celkem uvyklí. Nyní je čeká další finanční pouštění žilou spojené se sportem.
Také fotbalový světový šampionát v Rusku roku 2018 má už nyní jistý rekord nejnákladnějšího v dějinách.
Kreml chce z Ruské federace udělat "sportovní centrum světa". Cena je však velmi, velmi vysoká. Čtyři roky před mistrovstvím ve fotbale explodují náklady na stadiony. Zatím to vypadá, že za každý ze dvou nejdůležitějších se zaplatí až třicet miliard korun. Na hlavu pána Kremlu se tak opět snáší kritika z nejrůznějších stran.
Bývalý časy, kdy se v Rusku, přesněji v Sovětském svazu, obřích nákladů na mamutí sportovní podniky děsili. Takový Leonid Iljič Brežněv, generální tajemník Komunistické strany Sovětského svazu, napsal roku 1975 svému pozdějšímu nástupci (1984) Konstantinovi Ustinoviči Černěnkovi následující: "Někteří soudruzi mi řekli, že bychom z toho snad ještě mohli vystoupit, když zaplatíme malou pokutu."
Čím více se blížila letní olympiáda roku 1980 v Moskvě, tím více Brežněva zjevně mrazilo v zádech. Náklady na sportovní svátek doslova letěly vzhůru - a SSSR byl v řadě směrů na huntě. Hry se nakonec přesto konaly, třebaže v trochu chudší podobě, než se plánovalo.
Západní státy totiž olympiádu bojkotovaly na protest proti vpádu sovětského vojska do Afghánistánu.
Podobné malodušné, bázlivé, až nevlastenecké Brežněvovo chování je však dnešnímu vládci na Rusi absolutně cizí. Po zimních hrátkách v Soči, které přišly na více než bilion korun (údaje se liší), je už nyní jasné, že Vladimir Putin opět řádně provětrá státní kasu.
A to přesto, že, jak se nechal opakovaně slyšet, se mu fotbal nijak zvlášť nelíbí. Raději se dívá na hokej. Z nezájmu o kulturu těla ale ruského prezidenta podezřívat nelze. Naopak, je to nadšený sportovec. Mimo jiné taktéž spoluautor dvou knih o džudu.
Během své nynější úspěšné cesty po Latinské Americe si ale Putin na kopanou zaskočil. A sice na finále mistrovství světa mezi mezi Brazílií a Německem ve svatyni fotbalu na stadionu Maracanã v Rio de Janeiru.
Kreml v poslední době na mamutích sportovních akcích nijak nešetří. Loni se v Moskvě konalo MS v atletice, poté přišla už zmíněná olympiáda v Soči a v témže černomořském letovisku se letos 12. října pojedou závody formule 1.
Rusko se musí stát "centrem světového sportu," prohlásil příslušný ministr sportu, cestovního ruchu a mládeže Vitalij Mutko. Orientací na velké akce chce země demonstrovat svou sílu.
Současně je to příležitost k velmi potřebné modernizaci infrastruktury. Nově se musí vydupat ze země sedm z tuctu fotbalových arén, dvě je třeba důkladně renovovat. Cena za to je vysoká.
Celkové náklady na fotbalový šampionát roku 2018 vyčísluje Mutkův úřad na zhruba 825 miliard korun, což více než dvakrát překračuje náklady na právě skončené mistrovství světa v Brazílii.
A to ještě většina stavebních prací v Rusku ani nezačala. Zatím uvedené cifry budou proto nejspíše překročeny. A jak je v ruských poměrech obvyklé - značně. Pro příklad netřeba chodit daleko od Kremlu. Stačí připomenout astronomické výdaje při nedávné rekonstrukci nedaleko stojícího Velkého divadla, zvaného též Bolšoj těatr.
Také u něj se plánované náklady vymkly kontrole. Kvůli špatnému plánování, fušeřině, mizení peněz v temných kanálech... Na těatru se přiživil kdekdo. Také ruské fotbalové stadiony budou mnohonásobně dražší než při dosavadních mistrovstvích.
Odborníci Curyšské univerzity se pokusili vypočítat, na kolik přijde (přišlo) v té které zemi jedno sedadlo:
Jižní Korea a Japonsko (2002): asi 120 tis. korun
Německo (2006): 64 tisíc korun
Jihoafrická republika (2010): 100 tis. korun
Brazílie (2014): 130 tis. korun
Rusko (2018): 230 tis. korun (předběžně)
Nejdráže vyjde aréna v Petrohradu. Jedno ze zhruba sedmdesáti tisíc sedadel pro diváky by mělo přijít na plus minus 330 tisíc korun. Na stadionu v Pitěru se pracuje od roku 2007. Kdysi plánované otevření roku 2008 se neustále odkládalo.
Stavba nejprve spolkla 8,3 miliardy korun, ale mezitím se hovoří o potřebě 24 miliard korun. Slavnostní otevření sportovního stánku se plánuje na rok 2016. Zní to paradoxně, ale Petrohrad pro jistotu zvažoval stavbu náhradního stadionu s kapacitou 25 tisíc míst.
Petrohradský příklad však není ničím ojedinělým. Loni v prosinci vystrašila veřejnost zpráva v listu Vedomosti, podle níž nebude stát rekonstrukce Olympijského stadionu Lužniki v Moskvě "jen" padesát miliard korun, ale ještě více. Plány se poté výrazně omezily, takže nyní by věc měla přijít na pouhých třináct miliard korun.
Ke stadionům, na nichž se zatím nezačalo pracovat, patří také Arena Baltika v Kaliningradské oblasti (česky Královec). Tamního starostu Alexandra Jaroše trápí ještě jiné starosti, zoufale třeba hledá investora na pětihvězdičkový hotel, jenž je jednou z podmínek mezinárodní fotbalové asociace FIFA. A to kvůli stavbě luxusní noclehárny nechává Jaroš zplanýrovat několik parků.
Velepamátníky
Po turnaji za čtyři roky navíc hrozí, že řada stadionů bude zívat prázdnotou a sotva najde plné využití. To je ovšem bolest i mnoha jiných sportovních óbrpodniků po celém světě. Nejmenší fotbalový stadion, který Rusové staví, pojme 42 tisíc diváků.
Na zápasy v ruské první lize ale zabloudí v průměru dvanáct tisíc diváků, což na zemi se 144 miliony obyvatel není zrovna nával.
Navíc, na čtyřech místech, kde se bude roku 2018 hrát šampionát, nemají žádný prvoligový fotbalový klub. Jde tudíž hlavně o prestižní stavby - svým způsobem o rozhazování peněz, kterých se zoufale nedostává mnohde jinde.
Ministr sportu Vitalij Mutko se snaží tlačit na to, aby žádný ze stadionů nestál víc než patnáct miliard rublů (asi 8,9 miliardy korun), ale vlivným stavebníkům to vůbec nejde pod nos. Patří k nim i Gennadij Timčenko, jemuž patří především Strojtransgaz. Firma požaduje za stadiony o pětatřicet procent více, než kolik jí nabídl Mutko. Kdo se nakonec prosadí, Timčenko, či Mutko, zatím není jasné. Jisté ale je, že miliardář Timčenko je dlouholetý dobrý známý, nejspíše i obchodní kumpán, prezidenta Putina. Ministr tak má proti sobě hodně těžké váhy.
Šampionát v jedenácti městech |
Mistrovství světa ve fotbale 2018 bude 21. mistrovstvím asociace FIFA, poprvé v historii se uskuteční v Rusku.
Konat se bude v jedenácti městech na dvanácti stadionech. Jsou to: Moskva (stadiony Lužniki a Spartak; Otkrytije Arena), Petrohrad, Kaliningrad, Jekatěrinburg, Nižnij Novgorod, Kazaň, Samara, Saransk, Volgograd, Rostov na Donu a Soči. |
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.