Eurasijská unie
Putinovy plány ruské protiváhy EU narážejí na rozpaky

Spíše skepticky hledí ruské noviny na plány premiéra Vladimira Putina vybudovat Euroasijskou unii coby protiváhu Evropské unie. Komentátoři poukazují na rozpory mezi postsovětskými republikami, ostatně ani celní unie s Ruskem a Kazachstánem nepomohla Bělorusku v krizi.

Deníky však připouštějí, že Putin může zabodovat u voličů a že tyto plány mohou i ovlivnit ruskou politiku, až se jako prezident vrátí do Kremlu.

"Putin se nevyslovil na toto téma poprvé, ale poprvé tak učinil v roli premiéra kandidujícího na prezidenta," upozornil hospodářský list Vedomosti. Premiérův článek v deníku Izvestija o integračních perspektivách od Atlantiku po Pacifik tak považuje za odpověď všem, co si kladou otázku, co bude v Kremlu dělat.

Ale namísto odpovědi na otázku, zda se znovu pustí do "utahování šroubů", dal v prvním programovém vystoupení najevo, že neuvažuje v mantinelech jedné země, nýbrž má ambice "euroasijského vůdce"; vládnout 142 milionům Rusům se už naučil, teď vytváří trh se 165 miliony spotřebiteli.

"Nepochopitelné je jen jedno: koho vlastně Putin přemlouvá? Jestli voliče, tak to nestojí za námahu - 60 procent je vždy pro. Jestli Brusel, tak tam diplomaticky vyčkají, než Euroasijský svaz stvoří. Jestli Ukrajinu, kterou ani nezmínil, tak tu nezlákala ani sleva na plyn. A Kyrgyzstán se nabízí sám, tak k čemu je zapotřebí?"

Možná však Putin jen předvedl mladistvou sílu jako při jízdách s motorkáři a současně se poprvé pokusil vysvětlit, proč se vlastně vrací, tak jako se prezident Dmitrij Medveděv snažil hned na třech televizních kanálech objasnit, proč odchází. "Je třeba přiznat: ani v jednom případě to nedopadlo moc přesvědčivě," uzavřely Vedomosti.

"Předchozí integrační pokusy Ruska nebyly příliš efektivní," upozornil Kommersant. Moskva a Minsk se už druhé desetiletí snaží vytvořit společné orgány a měnu, ale za tu doby stačily svést už čtyři obchodní války: dvě plynové, jednu ropnou a jednu mléčnou.

Euroasijská unie by také potřebovala k úspěchu Ukrajinu, ale Kyjev dosud dává přednost zóně volného obchodu s Evropskou unií. Putin své nápady ani nekonzultoval s běloruským a kazašským vedením, ačkoliv Astana si nepřeje vidět v celní unii Kyrgyzstán.

Případné naplnění Putinovy myšlenky konkrétními projekty podle deníku vypadá "mimořádně bídně": uskupení typu postsovětského Společenství nezávislých států či svazového soustátí s Běloruskem jsou buď blízko k deklarovaným cílům, nebo narážejí na politické překážky.

Euroasijská unie by sice mohla být přitažlivou z hlediska ruských státních investic - kupříkladu Bělorusko by mohlo těžit z dopravních koridorů mezi Ruskem a EU -, ale praxe let 1991-2011 svědčí o ruském odhodlání investovat především do sebe.

Hlavní výhodou se tak jeví možnost středoasijských režimů využít ruský vojenský potenciál k potlačení hrozeb vnitřní nestability a opakování "arabského jara" v době oslabení EU a USA.

Za hlavní smysl Putinova článku Kommersant pokládá snahu oslovit voliče. Ale v případě, že nejde jen o předvolební plány, ale o dlouhodobou strategii, mohla by vést až k vážným vnitropolitickým změnám: "Faktický odchod prezidenta do mezinárodní politiky totiž předpokládá zvýšení vlivu premiéra a to by mohla být šance pro Dmitrije Medveděva, kterému už Putin slíbil funkci šéfa vlády."