Vladimir Putin svým pondělním oznámením, že stane v čele kandidátky Jednotného Ruska v prosincových parlamentních volbách, překreslil ruskou politickou mapu a kormidluje zemi k parlamentní republice, míní ruští politologové.
Podmínky, které si nynější ruský prezident stanovil pro to, aby stanul v čele vlády, jsou prý snadno splnitelné.
Veřejnost se tak konečně dozvěděla, jak vypadá "Putinův plán" udržení si osobního vlivu na politický život v zemi, o kterém se v ruských politických kuloárech dlouho a obšírně debatovalo. Putin už nemůže potřetí kandidovat na prezidentskou funkci a volby hlavy státu čekají Rusko příští rok v březnu.
Centrum moci v Rusku se tak spolu s Putinem zřejmě přesune z Kremlu do Bílého domu, kde sídlí vláda, míní například politolog Sergej Markov. "Je to dostatečně logické schéma, které je zajímavé tím, že se moc nebude zcela koncentrovat v jedněch rukou," podotkl Markov. Část pravomocí si bude muset ponechat i nový prezident.
Deník Kommersant k tomu dnes poznamenal, že v případě rezignace hlavy státu přebírá jeho kompetence podle ruské ústavy právě premiér. Putin prý možná počítá právě s podobným scénářem, kdy by jím doporučený a všelidovým hlasováním zvolený prezident krátce po uvedení do funkce rezignoval. Putinovi, který by od něj prozatímně převzal otěže moci, by navíc už nic nebránilo kandidovat v následných předčasných prezidentských volbách.
Vedení Jednotného Ruska se podle informací některých ruských médií dozvědělo o Putinově záměru kandidovat ve volbách zhruba před týdnem. "Medvědi", jak se podle stranického symbolu Jednotnému Rusku přezdívá, očekávají v prosinci drtivé volební vítězství.
Lídr ruských komunistů Gennadij Zjuganov dnes varoval, že Jednotné Rusko po vyhraných volbách do Státní dumy, dolní komory ruského parlamentu, zformuje zcela stranickou vládu a změní ruskou ústavu směrem k parlamentní republice. "Ale pokud u vlády zůstanou stejní lidé, vůbec nic se nezmění," dodal Zjuganov.
Naopak strana Spravedlivé Rusko, druhá z Kremlem zřízených stran podporujících současný ruský politický kurz, dokonce Putinovu kandidaturu v čele konkurenční strany přivítala.
Putin je však stále rozhodnut zůstat bezpartijním politikem a jako takový si zřejmě zachová status "prvního muže" Ruska. "Myslím, že hlavní je signál, který vyslal veřejnosti: zaprvé zůstávám u kormidla a zadruhé při tom neporuším ústavu," poznamenal sociolog Alexej Levinson. Zajímavá je podle něj otázka, zda si Putin i v křesle předsedy vlády zachová podobně vysokou důvěru občanů, jakou má nyní v Kremlu.
Putinův jasný signál, že si hodlá podržet moc i po odchodu z nejvyššího úřadu na jaře příštího roku, může pozměnit některé zažité ruské mocenské zvyklosti. Investoři Putinův krok přivítali jako signál, že politika, která Rusko dovedla k bezprecedentnímu osmiletému období růstu, bude pokračovat. Navzdory bující korupci a omezování svobody tisku a opozice zahraniční investoři sklízejí bohaté plody z rychle rostoucí ekonomiky, která z Ruska udělala jeden z nejpřitažlivějších trhů.
Někteří pozorovatelé však varují před úskalím Putinovy strategie v zemi, kde je zvykem, aby všechna moc spočívala v jedněch rukou. "Lidi v Kremlu by možná potěšilo, kdyby premiér získal dodatečné pravomoci, ale budou podporovat radikální změnu, která by znamenala přenos moci z prezidentského úřadu k premiérovi?" ptá se Chris Weafer z moskevské investiční banky Uralsib.
V dnešním Rusku je premiérova role velice omezená. Nemá žádné slovo v zahraniční politice, ani žádnou kontrolu nad všemocnými bezpečnostními a zpravodajskými službami a prezident jej může odvolat. Putinovi tři premiéři se soustřeďovali na hospodářskou politiku a fungovali jako služebníci Kremlu. "V nynějším systému je premiérská funkce plná věcí, které Putina otravují," říká jeden zkušený diplomat.
Ale Putin by mohl převést klíčové tajné služby pod křídla premiérova úřadu. "Kontrola nad těmito službami není v ústavě upřesněna, tudíž by mohla být převedena," usoudila moskevská banka Alfa ve svém komentáři.
Na fotografiích Vladimir Putin během pondělního zasedání strany Jednotného Ruska, za niž hodlá kandidovat.
Foto: AP
