Tyjí z toho USA
Putinův důvěrník: Sankce EU hraničí s masochismem
25.05.2015 18:30 Původní zpráva
Klíč k řešení konfliktu na Ukrajině leží ve Washingtonu, říká muž, kterého blízkost k ruskému prezidentovi dostala na sankční listinu USA. V interview pro rakouský list Die Presse vysvětluje Vladimír Jakunin, šéf ruské státní železniční dráhy RŽD, co si Moskva myslí o Západu.
O nynější situaci na Ukrajině nemůže Jakunin říct, zda směřuje k míru, či zažívá klid před další bouří, neboť klíč k řešeni konfliktu neleží ani v Kyjevě, ani v Minsku, ani v Moskvě, ale ve Washingtonu.
Stačí si podle něj položit otázku: Cui bono? Kdo má z konfliktu prospěch? "Šéf think tanku Stratfor v Texasu, George Friedman, jednou řekl, že představa, že Rusko a Evropa by mohly spojit své hospodářské zdroje, tedy evropskou technologii a ruské suroviny, je pro USA noční můrou."
"Sankce," pokračuje Jakunin, "prospívají americkému hospodářství a jeho bankám. A Evropané spolupracují a oslabují sami sebe. To hraničí s masochismem."
Pokud jde o sbližování Ruska a Číny, nezná ovšem Jakunin ve své zemi žádného politika, kterého lze brát vážně, jenž by považoval Čínu za náhražku spolupráce Ruska s Evropou a USA.
Jestliže se podle Jakunina snaží Američané vrazit mezi Rusko a EU klín, nelze se Kremlu divit, že využívá příležitostí, aby proti tomu vystupoval. To se týká i Řecka, s jehož pomocí se Rusko podle redaktora Die Presse snaží EU destabilizovat.
Jakunin přiznává, že Rusko roky správně neodhadovalo vývoj na Ukrajině. "Vy i já ale víme, že Západ nechce Ukrajinu s jejími dluhy a s jejím zničeným hospodářstvím vzít do EU. Otázkou tedy není, s kým chce Ukrajina být. Otázkou je, jak můžeme Ukrajinu znovu společně vybudovat."
Šéf ruských drah připouští, že Rusko jako stát nepracuje příliš efektivně, byť za taková slova může doma jednu slíznout. Finančně-ekonomický model, který se praktikuje na Západě a stále i v Rusku, podle něj ale není správný. "Je zaměřený na výhody těch, kdo ho vymysleli a vnutili světu."
Pokud jde o silnou závislost ruského hospodářství na exportu ropy a plynu, připomíná, že je to i případ Austrálie, které se žije dobře. Závislost Ruska na surovinách je důsledkem doby po perestrojce, kdy byla zahájena deindustrializace. "V tom spočívá problém, ne v tom že máme hodně plynu a uhlí."
Jakunin také přiznává, že Rusko má problémy s vlastnickými vztahy a že chybějí fungující státní instituce. "Ale v Číně chybějí také - přesto se hospodářství rozvíjí."
Redaktor Die Presse cituje slova náměstka šéfa Putinovy kanceláře Vjačeslava Volodina z roku 2014: "Žádný Putin, žádné Rusko." Ale ani Putin nebude žít věčně. Co se stane po něm? ptá se.
Jako občan, ne politik, Jakunin odkazuje na jednoho vyššího představitele pravoslavné církve, který si myslí, že "Putina daroval ruskému státu Bůh." Ruský prezident je v tomto pohledu pro společnost stabilizujícím faktorem.
Společnost musí vytvářet vůdce, kteří v těžkých časech vezmou do rusky kormidlo státu.
Na otázku, zda se Putin může ještě nově vynalézt, dělat to lépe, když po patnácti letech u moci nezřídil nosný hospodářský model, Jakunin reaguje slovy, že tak zajímavou otázku zatím nedostal.
Dává za příklad sebe, který nikdy nestudoval ekonomii a je spíše praktik. Nechtěl být vědecky činný, ale vědecky pracoval, protože šéf Kremlu se domnívá, že je nedostatkem, když prezident ruských železničních drah nemá akademický titul.
"Záleží na charakteru. Kdo chce, rozvíjí se. Kdo nechce, je už ve třiceti stařec." A zda je Putin schopný změny? "Ani 15 let u moci člověku nedovoluje, aby usínal na vavřínech, anebo ztratil cit pro dynamiku vývoje. Putin žije proces stálého vývoje a změn vlastních názorů," konstatuje Vladimír Jakunin.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.