Jiná válka o Ukrajinu
Revoluce požírá svoje oligarchy. Nebo obráceně?

Ukrajinský prezident zkřížil meč s oligarchou Kolomojským. Je to vyhlášení boje systému rdousícímu rozvoj demokracie v zemi? Miliardář by si z trucu mohl založit vlastní republiku.

Dramatické zprávy z Kyjeva z konce března musely vyvolat u nepřátel nynější ukrajinské vlády nadšení. Obrázky z hlavního města připomínaly zapomenuté časy, anarchistická devadesátá léta 20. století, kdy se hrstka oligarchů snažila rabiátskými metodami urvat pro sebe co nejvíce z "vlastnictví lidu".

Před hlavní sídlo státní společnosti Ukrnafta, producenta ropy a plynu, přijel před dvěma týdny obrněný vůz a ozbrojenci v maskáčích zablokovali vstup do firmy.

Vojáci přítomným novinářům sdělili, že jsou z praporu Dněpr-1. Dobrovolnická jednotka je formálně podřízena rezortu vnitra, ale vznikla z peněz oligarchy Ihora Kolomojského k boji se separatisty na východě země. Tento prapor a asi dvě desítky dalších jsou vlastně jeho soukromou armádou. Divadlo síly sehráli miliardářovi věrní také ve firmě UkrTransNafta, jejíž vyhozený šéf Olexandr Lazorko odmítal předat své křeslo státem jmenovanému nástupci.

Než do jeho kanceláře násilím vnikla speciální jednotka, nechal odvézt haldu dokladů žoldáky Kolomojského. Vynořily se informace, že oligarcha je připraven poslat do Kyjeva dva tisíce svých bojovníků.

Kromě několika rozbitých nosů nepřišel nakonec nikdo k vážné újmě, ale ukrajinský prezident Petro Porošenko nemohl jinak než rázně reagovat: Kolomojského zbavil úřadu guvernéra Dněpropetrovské oblasti.

Vládci v Kyjevě dosud nikdy nešlápli na oligarší kuří oko tak tvrdě jako v tomto případě. Kolomojskij dostal guvernérský úřad za odměnu, když významně z vlastní kapsy pomohl finančně i vojensky slabému státu v čase bojů s opolčenci. Neválčí však jen s nimi, ale stejně jako další oligarchové i za své vlastní zájmy. Vlastně, hlavně za ně.

Rozbuškou v kauze energetických firem UkrTransNafta a Ukrnafta se stal změněný zákon o akciových společnostech, jejž přijal parlament. U klíčových podniků zajišťuje státu většinu 50 procent plus jednu akcii. A skoncoval s blokační menšinou 40 procent. V Ukrnaftě drží Kolomojského Privat Group asi 42 procent akcií, čímž v ní měl značný vliv. Do vedení zmíněných firem mohl rovněž dosazovat své lidi.

To skončilo. A oligarcha zuří. Oba podniky jsou strategicky důležité též pro existenci miliardářových vlastních firem.

* Bojí se Kolomojskij ukrajinského prezidenta? Jak vidí kauzu on?  

* Kdy a jak se zrodili oligarchové? 

* Proč si část oligarchů jde vzájemně po krku?

* Jak vypadá skóre boje Kolomojského s Achmetovem?

* Nechávají se někteří západní politici platit oligarchy? 

* Má vláda v Kyjevě šanci zvítězit nad chobotnicí plutokratů, usiluje o to vůbec?

To vše se dočtete v novém vydání časopisu TÝDEN, které je v prodeji od úterý 7. dubna 2015.