Moskevský městský soud dnes zamítl odvolání právníků někdejšího majitele ropné firmy Russněfť Michaila Gucerijeva (49) proti zatykači z konce srpna. Zástupci ruské prokuratury, která Gucerijeva viní z nezákonného podnikání a neplacení daní, u soudu prohlásili, že miliardář je nyní v Turecku. Soud také potvrdil platnost stoprocentního zmrazení akcií Russněfti.
Gucerijev vězí v těžkých problémech od července, kdy po firmě začaly úřady požadovat obří daňové nedoplatky. Gucerijev s poukazem na státní nátlak 30. července odstoupil z vedení společnosti. Na konci srpna, po pohřbu syna, který zemřel za nejasných okolností, oligarcha odjel ze země. Podle ruských médií se zřejmě pohyboval v Londýně.
Ruská prokuratura dnes prohlásila, že Gucerijev je zřejmě v Turecku, kam se dostal letecky z běloruského Minsku. Na miliardáře je vydán mezinárodní zatykač. Jeho právnička Alla Jaminskaja popřela jeho odjezd ze země s tím, že o tom není důkaz. Podnikatel se podle ní nyní léčí, ale neuvedla kde.
Odstoupením z čela firmy a pokusem o její prodej "pod cenou" za tři miliardy dolarů (asi 75 miliard korun) holdingu Bazovyj Element (Basic Element) Olega Děripasky se Gucerijev podle některých pozorovatelů pokoušel vyhnout osudu Michaila Chodorkovského, který byl za daňové úniky odsouzen k mnohaletému vězení. Jeho společnost Jukos byla zničena a rozprodána v aukcích firmám, které jsou blízké ruským polostátním energetickým kolosům.
Dnešní rozhodnutí soudu o zmrazení akcií Russněfti znamená, že Bazovyj Element firmu zatím nezíská.
Akcie podle právníků zůstávají v majetku současných akcionářů, ale ti s nimi nemohou volně nakládat. "Zmrazení cenných papírů bylo uvaleno s cílem budoucí splátky škody nebo konfiskace," vysvětlil dnes agentuře ITAR-TASS zástupce prokuratury Alexej Galanin. Advokát akcionářů Jurij Kulebjakin však zdůraznil, že nynější akcionáři Russněfti, kterými je pět málo známých firem, nemají nyní ke Gucerijevovi žádný vztah. "Chcete zlikvidovat činnost Russněfti, ale to je nemožné," dodal.
Russněfť vznikla před lety z Gucerijevovy iniciativy spojením řady menších ropných firem, nyní patří mezi desítku největších. V loňském roce vytěžila okolo 14,8 milionu tun ropy.
Foto: archiv
