Ruští vojáci musí napříště cvičit vojenské operace i v nehostinných končinách Arktidy, aby si zvykli na možné budoucí polární bojiště. Prohlásil to dnes generál Vladimir Šamanov, který má na ministerstvu obrany na starosti výcvik jednotek.
Rusko vznáší nárok na nerostná bohatství Arktidy, což odůvodňuje tím, že tyto zdroje se nacházejí na pokračování ruského kontinentálního šelfu. O svrchovanost nad oblastí, která podle odhadu amerických geologů skýtá pětinu až čtvrtinu dosud neobjevených světových zásob ropy a plynu, se pře Rusko s USA, Kanadou, Norskem a Dánskem, respektive Grónskem. Předpokládá se, že globální oteplování umožní těžbu i v dosud nepřístupných končinách.
"Po reakcích některých šéfů států na ruský požadavek na kontinentální šelf v Arktidě vedení výcviku okamžitě vypracovalo výcvikový plán jednotek, aby mohly být zapojeny do bojových operací v Arktidě," prohlásil generál v rozhovoru pro armádní list Krasnaja zvezda. "Moderní války se vyhrávají, či prohrávají dlouho před tím, než vypuknou," dodal s připomínkou, že Američané už cvičili na Aljašce s 5000 vojáky, 120 letouny a mnoha válečnými plavidly.
Výcvik na arktické operace mají absolvovat jednotky umístěné u Petrohradu, na Sibiři a Dálném východě. Tento měsíc podnikly hlídkový let nad Severním ledovým oceánem dva ruské strategické bombardéry Tupolev Tu-95.
Loni v srpnu Rusko vyslalo dvě speciální miniponorky, které symbolicky umístily na mořské dno asi 4000 metrů pod severním pólem ruskou vlajku. Žádost o rozšíření svých teritoriálních vod na severu o 200 námořních mil si podalo u OSN už v roce 2001.
Na výpravu ruských ponorek pod pól zareagovala Kanada záměrem posílit svou flotilu ledoborců a vybudovat dvě nové vojenské základny v Arktidě. Dánsko zase vyslalo expedici, která má prokázat, že Arktida je pod mořem propojena s Grónskem.
Nicméně letos v květnu pětice zainteresovaných zemí potvrdila své závazky vůči mezinárodním dohodám o Arktidě.
Foto: Profimedia a ruská armáda
