Ruská armáda získá už brzy novou složku. Bude jí vojenská policie, která má podle vyjádření ministra obrany Sergeje Ivanova vzniknout do jednoho roku až dvou let. Na pořádek ve zhruba milionové armádě má dohlížet na pět tisíc vojenských policistů.
O zřízení vojenské policie se v Rusku hovoří už od roku 1989. Podle tehdejších úvah měla působit ve dvou vojenských okruzích a u Severní flotily.
O účelnosti takového kroku hovořil i předchozí prezident, nynější premiér Vladimir Putin, když na počátku roku 2006 vypukl skandál okolo zmrzačení vojína Andreje Syčeva. Toho jeho služebně starší kolegové v sibiřské jednotce zbili tak surově, že mu lékaři museli amputovat obě nohy a pohlavní orgány.
Letos v lednu se k tomuto tématu vrátil Putin znovu na tiskové konferenci v Moskvě. Vypracováním potřebných kroků pověřil ministerstvo obrany. Slovo šikana Putin nezmínil, hovořil „pouze" o kontrole dodržování zákonnosti v ruské armádě.
"Příčinou dlouhodobých průtahů s vytvořením vojenské policie je odpor vojáků, zejména velitelů jednotek, kteří dosud mohou tajit přestupky v podřízených jednotkách díky tomu, že prvotním vyšetřováním pověřují oddané důstojníky," napsal dnes list Vedomosti.
Dodal, že kupříkladu v ukrajinské armádě byla vojenská policie zřízena už před šesti lety a tento krok pomohl snížit počet případů šikany až o 40 procent.
Na 186 tisíc ukrajinských vojáků ale dohlíží přibližně šest tisíc policistů, a tak se plánované množství ruských vojenských policistů na první pohled jeví nedostatečným. Není ani jasné, zda půjde o profesionály se zkušenostmi s vyšetřováním, anebo o obyčejné vojáky, a jaké vlastně budou mít pravomoce.
Pochyby budí i to, že nová složka nemá být podřízena vojenské prokuratuře či ministerstvu spravedlnosti, jak navrhují ochránci lidských práv, ale náměstkovi ministra obrany.
"V našich podmínkách to může vést k beztrestnosti vysoce postavených důstojníků," varovaly Vedomosti. Otázka prý zní, zda nová složka skutečně bude s to účinně bojovat proti zločinnosti v ozbrojených silách, anebo se stane ministrovým nástrojem boje s opozicí generality proti armádním reformám.
Podle vojenské prokuratury případů šikany v ruské armádě ubývá, i když dosud nelze hovořit o vítězství nad "mazáctvím". Jen letos bylo za tyto delikty odsouzeno více než 800 vojáků. I dva ruští vojáci, kteří letos zběhli od svých jednotek do Gruzie, vysvětlovali dezerci tím, že byli vystaveni tvrdé šikaně.
Vojenská policie by se u pozemních a námořních jednotek měla začít formovat už příští rok, uvádí televize Pjervyj kanal. Její orgány mají mít vertikální strukturu - od brigády po vojenský okruh (flotilu).
Ruská televize připomíná, že vojenská policie existuje u více než čtyřiceti armád světa. V postsovětské oblasti působí tato složka na Ukrajině, v Kazachstánu, Arménii, Ázerbájdžánu, Gruzii a také v zemích Pobaltí.
Foto: ruská armáda, Pentagon a Profimedia
